Článek
I majitel zlata z olympiády i mistrovství světa a prstenu pro vítěze Stanleyova poháru se nechal uchlácholit vítězstvím národního týmu nad ruským výběrem 6:5 v prodloužení na závěr základní skupiny, po němž se zdálo, že forma Pešánova výběru jde nahoru a měl by tak na Švýcary stačit.
„Všichni jsme si mysleli, že jsme s Rusama nastavili laťku vysoko. Myslel jsem si, že to přeneseme do dnešního zápasu, ale bohužel to tak nebylo. Šlo to jen prvních deset minut, kdy jsme opticky měli kotouč víc na hokejce, ale ty velký šance moc nepřicházely. Přestože jsme dali branku, tak to nebylo úplně ono," hodnotil zápas Šlégr.
Jako zásadní pro zápas viděl osudných pár sekund v úvodní třetině, kdy Švýcaři rychle otočili z 0:1 na 2:1. „Po dvou inkasovaných gólech jsme vypadali jako, když nám někdo nalije olovo do nohou. Nemohli jsme pořádně bruslit, byli jsme všude druzí. Pomalejší," vypozoroval.
„Přitom těch prvních deset minut bylo z kluků hrozně cítit, že strašně chtějí, že jsou všude na puku. Pak, když jsme dostali ty dvě rychlé branky po sobě, jako bychom se vrátili znovu do negativního přemýšlení. Tam si myslím, že měla nastat role trenéra, kdy měl mužstvo vyhecovat," poukázala legenda českého hokeje na úlohu, kterou měl realizační tým zvládnout.
Čeští hokejisté už se ale z otřesu po rychlém obratu za celý zápas nedokázali dostat, přestože měli kádr nabitý zkušenými hráči. Postupně národní celek upadal do křeče, z níž nenašel cestu ven.
Opět se tak zopakoval už roky stejný scénář, kdy se snaha vrátit hokej na medailové příčky zoufale nedaří. A stupně vítězů se naopak stále více vzdalují, než že by se přibližovaly.
„Už se o tom bavíme dlouhodobě. Náš hokej je tam, kde je a tohle je pro nás nastavené zrcadlo. My všichni, co se kolem hokeje motáme dlouhá léta, s tím musíme konečně začít něco konkrétního dělat," apeloval někdejší řízný obránce.
Byť měl český tým na papíře poměrně kvalitně složený tým, skončil už v osmifinále. Ale podle Šlégra nejde jen o jeden smolný nepovedený zápas a jednorázové selhání.
„Dneska říkat, že je to smůla, to už bychom ji měli hodně dlouho. Vymlouvat se na štěstí je holý nesmysl. Pokud s tímhle nezačneme něco dělat, bude to horší a horší. Já věřím, že ty hokejisty pořád máme. Tihle hráči, hrají první druhé lajny hráči, tam kde působí, takže určitě nejsou špatní. Jenom musíme najít recept na to, jak začít vyhrávat," myslí si litvínovská ikona.
Záhy vysvětlil, co si pod těmito slovy představuje konkrétně. „Musíme se vrátit k přímočarému hokeji, který půjde přímo do brány. Nemůžeme si nahrávat pořád přes šířku hřiště, to nám vezme spoustu energie, než se dostaneme k nějaké šanci. A když už se k ní dostaneme, tak už nemáme ani tu sílu, abychom branku vstřelili."
Českému týmu tentokrát příliš nepomohl ani gólman. Šimon Hrubec byl v očích trenérů jasnou jedničkou, ale v brankářských statistikách se na turnaji pohybuje spíše na chvostu ve srovnání se svými konkurenty z ostatních týmů.
„Statistiky ukazují, že asi nechytal dobře. Já si to ale úplně nemyslím. Spoustu věcí vychytal, i když dnešek mu asi nevyšel podle představ. To musí vědět on sám. Kdyby se mu zrovna tento zápas výjimečně povedl, tak výsledek mohl být jiný. Ale rozhodně nebudu svalovat vinu na brankáře, hokej je týmový sport," dodal Šlégr.