Článek
V čem na vás zatím hry udělaly největší dojem?
Jiné je, že vidím všechny sportovce na jednom místě, i když je přes respirátor mnohdy nepoznám. (úsměv) I tratě jsou perfektně připravené, tak široké jsem ještě neviděla. Jen podmínka je těžká, protivítr nepříjemný a jak mrzne, je pomalý sníh, to ztěžuje jízdu.
Fouká i na střelnici?
Krytý je jen rozcvičovací prostor v podzemí. Střelnice je větrná, chvilkami jsou poryvy dost nepříjemné, takže střelba bude hodně zajímavá.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Rozcvičení v olympijské vesnici je prý často improvizované.
Trenér nám nedoporučil místní posilovnu, kde jsou rotopedy a běhací pásy. Tak jsme s holkama dvakrát běhaly po vesnici, kde se dají kilometry nabrat docela dobře.
V pátek je slavnostní zahájení, ale asi na něj z hor do Pekingu nevyrazíte.
Bohužel. Hrozně mě mrzí, že tam nemůžu, i když se mě první závod (smíšená štafeta) týkat nebude. Ale je to daleko a vzhledem k současné situaci tam nikdo nepojedeme.
Vy jste si v lednu, kdy se rozhodovalo o olympijské nominaci, prošla karanténou, byť jste neměla pozitivní test. Byl to velký stres?
Byla to čára přes rozpočet, vůbec jsem s ní nepočítala. Celé Vánoce jsem se nestýkala ani s babičkama, i na soustředění v Rakousku jsem eliminovala kontakt s lidmi a stejně skončila v karanténě. Už jsem jen modlila, aby to vyšlo, možná mě zachránila třetí dávka před Vánoci.
Poslední Světový pohár v Anterselvě vás naopak jistě nabyl optimismem. Elitní třicítka ve vytrvalostním závodě, velmi dobrý výkon ve štafetě…
Povzbudil mě hodně. Sama jsem byla překvapená, jak mi to tam vyšlo. Tak doufám, že mě to trochu posunulo dál, i když zatím vůbec nevím, v jakém závodě bych se tu mohla představit.
Jako studentka Masarykovy univerzity jste si přibalila do Číny i učení?
Musela jsem. Semestr máme jen dokonce dubna, tak bych se měla začít učit, snad to zvládnu.
Jak vám jako studentce oboru výživa a regenerace zatím v Pekingu chutná?
Je toho tu hodně, ale zatím s tím trochu bojuju. Časy jídel jsou jiné, než jsem zvyklá z domova, tak občas chodím jíst, i když ještě nemám hlad. Zatím se jídlo dost opakuje. Snad se to obmění, když bude tři týdny stejné, tak se z toho zblázním. (úsměv)
