Článek
Oficiálně se to nazývá fungování v režimu blízkého kontaktu a takový režim zažil na hrách v Pekingu třeba útočník hokejové reprezentace Lukáš Sedlák či ho právě zažívá brankář Šimon Hrubec.
Nejsou nakažení, nemají hraniční či neprůkazné výsledky testů na covid. Přesto takoví účastníci her musejí v čínské metropoli fungovat trošku jinak. A to proto, že při příletu do dějiště ZOH se nákaza prokázala u některého ze spolucestujících z letadla.
Takže Hrubec se coby blízký kontakt nemůže v olympijské vesnici stravovat se zbytkem mužstva a jídlo mu nechávají před pokojem. Na stadion zase necestuje týmovým autobusem, ale vozí jej na něj auto. Namísto jednoho testu denně musí po dobu týdne podstupovat dva.
Všechno se zdá býti logické, zvlášť když Číňané mají nastavena opravdu striktní protikoronavirová opatření.
Jenže jakmile osoba blízká vstoupí na stadion, veškeré restrikce končí. Najednou není problém sedět v šatně se spoluhráči, po tréninku se s nimi sprchovat či se potkávat se soupeři na chodbách haly. A tak vás zákonitě musí napadnout, zda pak má individuální doprava a stravování smysl. Jestli v tomto případě logika nepokulhává...
Jan Škvor
Jako redaktor internetového portálu www.sport.cz působí Jan Škvor od roku 2007, specializuje se na lední hokej. Jako reportér absolvoval osm hokejových mistrovství světa a zimní olympijské hry 2014, 2018 a 2022.
