Článek
Domluva bude složitá až nemožná. Co bude napsané, přes to nepojede vlak. Předsudků či obav jsem měl i podle dřívějších zkušeností z Číny dost, ale zatím se ukazuje, že byly liché.
S běžnými Číňany se nepotkáme, ani nemůžeme. Hry fungují v uzavřené bublině, kde smějí být jen akreditovaní a každodenně testovaní účastníci. Zato na každém kroku potkáváme dobrovolníky. Obětavé mladé lidí, kteří za ubytování a jídlo zajišťují každodenní provoz. Často v extrémních mrazech stojí venku na autobusových zastávkách a ze samotných soutěží nic nemají.
Většinou na hrách bývají z celého světa, ale Čína je stále prakticky uzavřená, takže v Pekingu jsou jen domácí. Ne, že by všichni uměli anglicky, ale každý aspoň zná někoho, koho zavolá a anglicky mluví. Což třeba vloni v létě v Tokiu nefungovalo.
Největším překvapením je pro mě pružnost Číňanů. Čekal jsem přísnou disciplínu bez možnosti kompromisu, ale v mnoha ohledech dokáží vyjít vstříc. Například, když je kvůli covidu omezený počet míst pro média v novinářské mixzóně. Česko je většinou řazeno mezi malé země s jedním či dvěma místy. Ale když je v některé disciplíně šance na český úspěch, vždy se snaží vyjít vstříc a pustit do mixzóny všechna česká média. Taková schopnost improvizace rozhodně není na všech hrách samozřejmostí.
