Článek
Letos je v Pekingu zapovězené dostat se do olympijské vesnice komukoliv mimo sportovce a realizační týmy. Přesto jsme se s kolegy ocitli přímo v hlavní jídelně. Po slavnostním zahájení jsme z Pekingu zpět do hor jeli rychlovlakem a od zastávky měly jet autobusy i do mediálních hotelů.
Jenže přímo na nástupišti byly seřazeny jen autobusy do olympijské vesnice a organizátoři s policisty nás přes naše protesty do nich nekompromisně nahnali.
Jenže co dál? Vesnice je od našich hotelů daleko. Jeden z desítek stojících autobusů? „Nesmí jezdit mimo svou trasu," reagují pořadatelé. Taxi? „Teď už řidiči spí." Můžeme jít pěšky? „V žádném případě." Jeden z nemoha anglicky mluvících pořadatelů nás poslal do útrob vesnice a prázdné jídelny, kde máme počkat. Na co? To nikdo nevěděl.
Až krátce před třetí ráno se povedlo najít řidiče, který se uvolil, a po pěti hodinách od konce zahájení jsme vyrazili do našich ubytování. S vědomím, že chaos a zmatené instrukce pořadatelů mají někdy navrch nad na papíře neporušitelnými pravidly.
Michal Osoba
Jako sportovní redaktor webu Sport.cz a deníku Právo působí Michal Osoba od roku 2002, specializuje se na atletiku, lyžování, kanoistiku, florbal, judo, plážový volejbal i americký fotbal, je autorem podcastu Mixzóna. Jako reportér působil na olympijských hrách v Pekingu 2008, Vancouveru 2010, Londýně 2012, Soči 2014, Rio de Janeiru 2016, Pchjongčchangu 2018, Tokiu 2021 a Pekingu 2022. Je rovněž spoluautorem knih „120 let české atletiky“ a „Nemůžeš? Přidej! Český olympijský výbor 120 let“.
