Článek
Ihned po protnutí cílové čáry se bezvládně skácela k zemi, bylo evidentní, že se jen stěží postaví na vlastní nohy. Pomohli jí až přiběhnuvší členové amerického realizačního týmu, kteří svoji hrdinku zabalili do národní vlajky s hvězdami a pruhy a odtáhli ji z cílového prostoru.
„Tohle byla jedna z nejtěžších věcí, jaké jsem kdy v životě absolvovala," přiznala Američanka v rozhovoru pro štáb norské televize NRK.
V jejím případě totiž nešlo jen o běžnou únavu ze sportovního výkonu v náročných mrazivých podmínkách.
„Den před závodem jsem měla otravu z jídla. Nevím přesně z čeho, ale celý den jsem strávila v posteli. Nutila jsem se do sebe dostat nějaké jídlo a sportovní nápoje. Cítila jsem se velmi špatně. I proto jsem si po příjezdu do cíle myslela, že umřu," prozradila 30letá závodnice.
„Mým cílem bylo ze sebe na trati vyždímat maximum. A to se mi povedlo. I když posledních sedmnáct kilometrů už mě braly křeče. V cíli mi trvalo patnáct minut, než jsem se vzpamatovala," dodala lyžařka, která na hrách v Pekingu vybojovala i bronz ve sprintu.
Jessie Digginsová v cíli olympijského závodu na 30 km.
Největší hrdinkou závodu se ale pochopitelně stala vítězka Johaugová, pro ni to bylo už třetí individuální zlato na hrách za sebou. A norská veteránka dala jasně najevo, že žádné další už určitě nepřidá, protože s olympiádou v Cortině a Miláně už nepočítá.
Své soupeřky na nejdelší trati uštvala rozdílem třídy. Digginsové nadělila minutu a 43 sekund, bronzové Niskanenové dokonce více než dvě a půl minuty. Přesto se v souvislosti s ní probíral ve skandinávských médiích moment, kdy ujela Švédce Ebbě Anderssonové v době, kdy se její soupeřka občerstvovala na trati pitím.
„Platí totiž nepsaná gentlemanská dohoda, že když někdo pije, tak se mu neujíždí," podotkl expert televize NRK Torgeir Björn během závodu. „Na druhou stranu, bylo to rozhodnutí Anderssonové, že se bude občerstvovat. A vyšlo ji pořádně draho," dodal.
Švédka se sice držela na medailových příčkách, ale v závěru odpadla a dojela nakonec až na osmém místě.
