Článek
A pociťujete už, že se olympiáda blíží?
Upřímně ani ne, protože v dnešní době člověk ani neví, co bude zítra. Takže je pro mě hrozně těžké se už na olympiádu nějak zaměřovat. Ale samozřejmě každý si asi uvědomuje, že je blízko a každý tajně doufá, že se objeví v nominaci. Ale nerad bych předbíhal a plánoval. Nyní je to hrozně specifické a těžké se na něco připravovat. Samozřejmě všichni se těší, ale ještě ani nevíme, kdo se objeví v nominaci, ani zda se turnaj vůbec odehraje. To je hrozně smutný.
Obzvlášť, když by mohlo jít o váš vrchol kariéry.
Samozřejmě by bylo nejvíc se tam dostat a pod pěti kruhy si zahrát. Ale nějak se k tomu neupínám. Vždy věřím, že vše dopadne tak, jak má. Je těžké o tom mluvit, když člověk vidí, jak se virus zase rozjíždí a jak se objevují nejrůznější spekulace. Raději to proto neřeším.
Představuje pro vás koronavirus velkého strašáka? Mluvilo se hodně až o několikatýdenní karanténě v případě pozitivního testu v Pekingu.
Myslím, že šlo o nějakou neoficiální verzi, která se uchytila v podvědomí všech. Jsem přesvědčený o tom, že když se olympijský turnaj v hokeji bude hrát, tak to bude naprosto bez problémů a všichni se vrátí do svých týmů a ke svým rodinám. Věřím, že tohle už bude v naprostém pořádku a strach z toho nemám. Když bych dostal šanci na olympiádu jet, pojedu za každou cenu.
Kromě vás se v Čeljabinsku daří i Lukáši Sedlákovi s Tomášem Hykou. Probíráte spolu blížící se nominaci?
Samozřejmě že se o tom spolu někdy pobavíme. Hovoříme o tom. Nechci za nikoho rozhodně mluvit, ale i oni pociťují nejistotu, co bude. Vždyť ani nevíme, jestli se další den odehraje zápas v KHL. Tohle je pak složité.
Jak povzbuzující před Hrami je, že KHL na začátku roku ovládli čeští gólmani? Na začátku roku jste byl vyhlášen nejlepším gólmanem týdne, nyní Šimon Hrubec.
Samozřejmě je skvělé, že se nám teď takhle daří, a jen doufám, že nám forma vydrží co nejdéle a oba v tom budeme pokračovat. Je pochopitelně vždy příjemné, když někde vyskočí sestava týdne nebo měsíce a je tam někdo z českých kluků. Naposledy Šimon, kolega z reprezentace, skvělé.
Gratulovali jste si navzájem?
To ne, spíš pokecáme, když hrajeme proti sobě. Není potřeba si o tom ještě i psát, však se potkáváme i na reprezentačních srazech.
Na konci roku jste Hrubce ve vzájemném souboji porazil, s Traktorem se vám daří a vedete Východní konferenci. Jak si užíváte pohled na tabulku?
Snažím se na ni nekoukat, ale vždy někde proběhne, takže se jí člověk nevyhne. Ale sám ji nevyhledávám a body nepropočítávám. Ale jasně, je to super. Jde o výsledek toho, že Čeljabinsk má do budoucna velké plány a chtějí být v Rusku top organizací. Zatím jim vše šlape podle plánů.
Užíváte si to s českými spoluhráči společně?
Je obrovskou výhodou, že jsme tady tři Češi. Všechno je pak samozřejmě jednodušší. Můžete si s někým pokecat v češtině, i když se snažíme mluvit rusky nebo anglicky, aby se ostatní kluci necítili špatně. Občas je to opravdu velká výhoda být v partě Čechů. A kór když se nám všem třem daří. Musím to zaklepat. Ale nejdůležitější je, že se daří celému týmu. Kdyby se dařilo jen nám a tým nešlapal, nebylo by to ideální.
Ve druhém roce jste se tedy v KHL naplno adaptoval?
Hrozně těžké hodnotit. Říká se, že druhá sezona bývá nejtěžší či extrémně těžká, jenže teď roli hraje fakt, že ta první byla hrozně specifická. Covid řádil naplno a veškeré informace, jak a co bude, jsme dostávali ze dne na den. Vloni jsem byl čtrnáct dnů před odjezdem kompletně zabalený, s kufry pořád u dveří, protože jsme nevěděli, jestli poletíme v pondělí, nebo úterý. Nyní to bylo daleko jednodušší, protože se vědělo, jak na to reagovat. A v minulé sezoně byl ještě jeden problém.
Jaký?
KHL ze začátku vzala covid docela ostře. Byli jsme rozdělení už na prvním tréninku na zimáku do různých šaten a poprvé do hlavní šatny jsem šel vlastně až před prvním zápasem. Letos se vracím do stejného bytu, věděl jsem, kam zajít, na koho se můžu obrátit. Zkrátka vše bylo v tomto ročníku daleko jednodušší.
V minulé sezoně jste v základní části odchytal 37 zápasů, což jste už nyní překonal. Sedí vám enormní zápřah?
Mně stoprocentně. Vyhovuje mi. Když se vám daří, jste rádi, že další zápas je hned druhý den. Což platí i naopak, že nemusíte někde vysedávat a čekat. Celou sezonu se udržuji v tom, abych mohl odchytat každý zápas. Dělám vše, aby to takhle bylo. Mám pocit, že hrajeme obden a je toho opravdu hodně, ale nevadí mi to a mám to rád. Důležitý je samozřejmě umět si i odpočinout.
Jak vypínáte?
Nejčastěji tak, že si volám s manželkou a dcerou. To je moje největší výplň volného času. Ve zbytku poslouchám různé podcasty nebo čtu knížky.
Mimochodem, Čeljabinsk je kousek od Kazachstánu, sledujete s ostražitostí, co se tam děje?
Samozřejmě, těch informací je o tom hodně a je to šílený. Nechci vůbec hodnotit, co se má kde dělat a co je správně a co špatně, ale celkově zpovzdálí koukám, co se ve světě děje, čtu si o tom a je mi z toho smutno.
