Hlavní obsah

Obrat změnil role, vedení jsme měli udržet, štvalo Červenku

Svěšené hlavy, v očích výraz prázdnoty. Čeští hokejisté na olympijských hrách v Pekingu končí už po osmifinálové prohře se Švýcary a bolestné čekání na úspěch trvá dál. Osud úterního duelu zlomilo třináct sekund, během nichž Švýcaři dvěma góly otočili skóre a český tým už na solidní vstup do zápasu nedokázal navázat.

Sestřih gólů v osmifinálovém zápase Česko - Švýcarsko.Video: Eurosport

Článek

Peking (od našeho zpravodaje) - „Věřili jsme, měli jsme šance, ale nedokázali jsme je proměnit," hledal po utkání těžce slova kapitán Roman Červenka.

Bylo oněch třináct sekund rozhodujícím okamžikem?

Určitě to byl jeden z klíčových momentů. Začali jsme dobře, byli jsme živější. Tlačili jsme se do brány, dali jsme gól. Pak ale přišly ty dvě slepené branky. Přitom jsme pořád věřili. Ve druhé třetině jsme měli šance, bohužel jsme je neproměnili. A oni využili další přesilovku.

Dva góly Švýcarů padly v početní výhodě. Nebyly to zbytečné darované příležitosti?

Jedna přesilovka, nebo dvě můžou takový zápas rozhodnout. Od jejich otočky jsme museli hrát to, co jsme původně chtěli, aby hráli oni. Stálo nás to hrozně sil. Čas plynul a bylo to těžší a těžší.

A s postupujícím časem už to byla spíš křeč...

Snažíte se, zkoušíte všechno možné a víte, že když nic neuděláte, tak končíte. Nemá to samozřejmě tu lehkost. Mrzí mě, že jsme neudrželi to jednobrankové vedení.

Po dvou třetinách jste prohrávali o dvě branky. Co jste si v kabině říkali? Čím se dal vývoj zápasu změnit?

Gólem, jakýmkoliv. A zavčasu. Pak už jste blíž a může se srovnat třeba v poslední minutě. Ale my ho nemohli dát, Švýcaři hráli zkušeně a jednoduše.

Foto: Matt Slocum, ČTK/AP

Roman Červenka po postaral o druhou branku svého týmu

Český tým bral naposled olympijskou medaili v roce 2006 v Turíně a čekání na další tak bude trvat minimálně dvacet let. A vůbec poprvé nejsou Češi ve čtvrtfinále turnaje. Je pro vás tohle vyřazení nejhorším momentem v reprezentační kariéře?

Nechci to porovnávat s minulostí. Věděli jsme, že musíme vyhrát, jinak končíme. Dopadlo to, jak to dopadlo. A je to samozřejmě obrovské zklamání, měli jsme jiné cíle.

Mohl tenhle tým reálně myslet na medaili?

Myslím, že v momentální situaci (bez hráčů NHL) jo. Je to tak vyrovnané, že je možné všechno. Potřebujete, aby se sešlo víc věcí, ale stát se to určitě mohlo. Turnaj nemá významného favorita, může to dopadnout jakkoliv.

Český hokej ztrácí dech už nějaký čas, i na mistrovství světa čeká na medaili od roku 2012. Nemůže už tahle nepříznivá bilance ležet hráčům v hlavách?

To si nemyslím. Dneska jsme nestačili na kvalitního soupeře. Je to škoda, určitě se to dalo zvládnout lépe.

Bohužel se ale černá série opět protahuje...

Pro mě je to ještě větší zklamání v tom, že další šance třeba už nebudou. V tom je to pro mě osobně nejhorší.