Článek
PEKING (Od našeho zpravodaje) - A přestože vůbec první čeští curleři na olympijských hrách mezi nejlepší čtyřkou neskončí, věří, že Peking jim v další kariéře hodně pomůže.
Mrzí těsná prohra s Kanaďany o to víc, že jste byli velmi blízko výhře? Nejprve v osmém a pak i v následném rozhodujícím endu?
Zuzana: Nedá se říct, že to bylo smolné, curling se musí hrát do posledního kamene. Nemůžeme čekat, že nám dvojnásobný olympijský vítěz (John Morris) podá po šesti endech ruku. Stejně jako nemůžeme mít jistotu, že takové zápasy budeme vyhrávat. Jsme tady z pozice nováčků, menšího svazu a s mnohem menšími zkušenostmi. Primárně jsme na sebe pyšní, že jsme se vrátili, protože po sobotě jsme nešli spát v úplně dobré náladě. Je důležité, že jsme se dokázali zvednout a ukázali to, co umíme. Kdybychom takové výkony podali všech devět zápas, odjížděli bychom s hlavou úplně rozzářenou. Takhle jsme jenom spokojení, že jsme, kde jsme.
Kanaďan Morris říkal, že to s vámi byl zápas jako na horské dráze...
Zuzana: Myslím, že nás trochu podcenili. Jsem ráda, že už příště budeme vnímáni jinak a soupeř se bude soustředit od začátku naplno.
Tomáš: To ale nechceme, ne?
Zuzana: To je pravda, to vlastně nechceme! (směje se) Ale zjistili jsme jednu zásadní věc.
Jakou?
Že na olympiádě se úplně smazávají jakékoliv statistiky a předchozí zápasy. Jsem přesvědčena, že kdyby se týmy znovu postavily proti sobě v srpnu, budou hrát úplně jinak a výsledky můžou být úplně obrácené.
Vyčítáte si výbuch v sobotním večerním utkání se Švýcarskem? Kdybyste potvrdili úlohu favoritů, třeba byste teď ještě živili naději na semifinále...
Tomáš: Právě ta nás mrzí nejvíc ze všech. Se Švýcary hrajeme pravidelně a myslím, že za poslední dva roky s nimi máme mírně kladnou bilanci. Nečekali jsme, že dostaneme takhle naloženo. Oni ale hráli celý zápas na 95 procent, zatímco šest předchozích hráli jen na 60. My jsme k tomu navíc přispěli svým špatným výkonem.
Třeba na úvod proti Norům jste se ale vytáhli, porazili jste i USA a trápili Kanada. Jak byste celkově zhodnotili vaše vystoupení na turnaji?
Zuzana: Je to strašná houpačka a určitě nejnáročnější turnaj, který jsme kdy hráli. Možná je to můj subjektivní dojem, ale začínají se trošku rozevírat nůžky mezi top profesionálními týmy ověnčenými medailemi a týmy, které se na olympiádu dostaly z kvalifikací nebo posledních postupových míst. Statistiky, které se tady hrají, jsou úplně neuvěřitelné. Diváci měli možnost vidět curling, který ještě nikdo nikdy neviděl. Ale to, co proti nám předvedli Italové nebo Švýcaři, kdy neudělali vlastně žádnou chybu, s tím jsme se ještě nikdy nesetkali.
I tyhle zkušenosti vám ale pomůžou, ne?
Tomáš: Určitě. Poprvé hrajeme na turnaji, kde je 10 nejlepších týmů na světě. Normálně je na mistrovství světa 20 týmů a tam de facto hrajete se soupeři, kteří jsou na vaší úrovni a jen třeba dva tři odskočení. Jsme rádi za tuhle zkušenost a doufáme, že ji budeme moci předat hráčům, kteří budou hrát po nás.
V pondělí proti Číně už budete hrát jen o co nejlepší konečné umístění. Je teď největší motivací skončit co nejvýš?
Tomáš: Motivace je velká. Náš realistický cíl bylo páté až sedmé místo. Pokud porazíme Čínu, tak cíl splníme.
Jak jste si olympiádu užili z mimosportovního pohledu?
Zuzana: Pro nás je asi nejzajímavější chatování s médii. Zhodnotili jsme to, že je to naše terapie sdílením. Všem (novinářům) se tady vypláčeme na rameni a pak jsme v klidu. (směje se). Nejdeme hned po zápase do šatny, místo toho jsme trávili v mixzóně třeba 45 minut, jen to hvízdlo. Každý z nás se na olympiádu těšil kvůli českému týmu. Ta komunita, všichni hráči se skvěle podporují. Třeba hokejistky mají tak pozitivní energii! Jsou nabité, stříká to. Jsme strašně rádi, že můžeme být součástí tohohle týmu a nejsme tu za podivíny nebo vyvrhele někde vedle. Chceme sem patřit a být součástí i nadále.
Řekněte, jaké to je spolu žít i hrát curling? Nedokážu si představit sdílet domácnost s manželkou a ještě s ní pracovat...
Tomáš: Řekl bych, že na olympiádě to je docela v pohodě. Lehké pnutí bylo před odletem, protože jsme byli měsíc zavření doma v izolaci. To vlastně bylo pořádné pnutí!
Zuzana: Vždy si děláme legraci, že nepotřebujeme trenéra, ale manželského poradce. Člověk se s tím musí srovnat, že spolu trávíme spoustu času. Určitě jsme byli zklamaní spolu, ale člověk musí vědět, že frustrovaný je jeden i ten druhý a že si musíme dát rozestup. V sobotu po nepovedených zápasech jsme neměli dobrou náladu.
Co pomohlo?
Zuzana: Ocenili, že nejsme na dvoulůžáku, ale že máme každý svůj pokoj, do kterého se můžeme zavřít. Myslím, že to, že jsme partneři a známe se, nám mohlo pomoct dnes ráno. Vyspali jsme se z toho a věděli jsme, že to půjde.
Zaznamenali jste, jak se v Česku díky vám nyní zvýšil zájem diváků o curling? Češi se o vás zajímají a slovo curling najednou patří mezi nejvyhledávanější na internetu...
Zuzana: Chodím nám většinou extrémně pozitivní reakce. Jsme nadšení. Chodí nám obrázky od dětí, které nás kreslí. Dokonce nás nakreslily v pandemických skafandrech, to mě fakt pobavilo. Jsou to věci, se kterými jsme nikdy nepřišli do kontaktu. Představte si nás jako takové Alenky v říši divů za zrcadlem. Z nuly na sto a teď čekáme, že to zase půjde dolů.
Proč myslíte?
Zuzana: Protože curling se v televizi objeví jednou za čtyři roky a tohle už se zase dlouho nemusí zopakovat. Kdo ví, za čtyři roky vůbec bude na olympiádě český tým. Pořád je to tak, že se na OH hraje proti profíkům a my jsme spoustu profíků nechali za námi. Rusko, Turecko, Německo, Asiati. Tyhle týmy poletí raketově nahoru a my se vždycky budeme muset prát o to, abychom postupovali z těch posledních příček, pokud se nestane nějaký zázrak a nepřijdou nějací úplní supertalenti.
Existují vyhlídky do budoucna na profesionalizaci curlingu v Česku?
Tomáš: Zatím je to hodně daleko, protože curlingem si stále nevyděláte a ve chvíli, kdy si nevyděláte, tak se mu nikdo nebude věnovat na full time. Je to celé o penězích a o času.