Článek
Peking (od našeho zpravodaje) – Na vrcholné scéně byla v super-G jen třikrát výše. V Pchjongčchangu, při triumfu v SP ve Val d´Isere a vloni na mistrovství světa v Cortině d´Ampezzo, kde skončila čtvrtá.
Jaký tu byl váš první olympijský start na lyžích?
Moc mě bavil. Na snowboarďačku dobrý. (směje se) Pořád tam ve mně trochu byla.
Jak se to projevovalo?
Přišlo mi, že mám na trať pořád snowboardový pohled. V některých pasážích jsem si to možná zbytečně nadjížděla, měla jsem jet víc napřímo a agresivně. Ale jízda mi přišla dobrá, zdálo se, že byla i rychlá. Jsem pyšná na sebe i svůj tým, že se mě povedlo takhle přehodit a zajela jsem takovou jízdu.
Ester Ledecká na trati olympijského super-G v Pekingu.
Jak velkou nevýhodou bylo nízké startovní číslo dva?
Ve čtvrtek večer měli online schůzi, Tomas (trenér Tomáš Bank) byl ve vedlejší místnosti a když mě vylosovali, nějaká sprostší slova tam proběhla. Ale mně to bylo asi jedno. Byla jsem ráda, že jsem měla krásnou čistou trať. Samozřejmě kdybych jela později, měla bych trochu víc informací o trati, mohla se podívat na holky a asi by mi to pomohlo. Ale v Cortině jsem si to teď vyzkoušela dokonce s jedničkou, tak jsem věděla, jak to bude vypadat. A taky tu byli dobří předjezdci, tak jsem dostávala report od kluků.
Napadá vás, kde se dalo nahnat třináct setin, které vám chyběly ke stupňům?
Budu si to muset s klukama zanalyzovat, jeden nájezd nebyl čistý, pak jsem jela zatáčky hodně svrchu. Neviděla jsem mezičasy, jen hádám. Asi to bude trošku bolestivé, hlavně Tomas má tendence počítat, kde jsem ztratila medaili, kde jsem ztratila zlatou... (úsměv)
Ale páté místo je výborný výsledek, ve Světovém poháru jste byla jen jednou výš.
Výsledek je skvělý. Spousta opravdových favoritek skončila za mnou, a to jsou jen lyžařky.
Jak nabité byly dva dny, které jste měla mezi závody na snowboardu a na lyžích?
Jak dlouho jsem vydržela po ceremoniálu, to jsem nebyla vzhůru ani na Silvestra, kdy jsem to zařízla někdy v deset... Tady jsem šla spát až v jednu. Bohužel jsem takový spáč, že mi pak ten spánek strašně chybí. Vzhledem k tomu, že i předtím jsem měla trochu problém přehodit se z našeho času, mám spánkový deficit a bylo to trochu složitější. Jinak jsem se přehodila docela dobře, ta snowboarďačka tam bude vždycky. Teď mě čekají tréninky sjezdu, tak doufám, že se budu cítit ještě jistější.
