Článek
Peking (od našeho zpravodaje) - Ve své kategorii skončil v krátkém programu se ziskem 76,77 bodu sedmý.
Bylo fajn zažít i na své čtvrté olympiádě něco nového?
Určitě, jsem rád, že jsem si jízdu mohl vyzkoušet. A vím, co při individuálním závodě nesmím udělat.
Co konkrétně? Místo čtverného salchowa jste skočil dvojitého.
Zpomalil jsem před ním... Přitom to byl první čtverák, který jsem tu za celou dobu proskočil. Byla to stupidní chyba, která mě mrzí, mám v individuálním závodě co napravovat. Jinak jsem byl v jízdě se vším spokojený.
Byla lepší než na mistrovství Evropy v Tallinnu, kde jste problém odhalil až zpětně.
Měl jsem tam ohnutou brusli, pata seděla úplně mimo střed boty. Když jsem to napsal trenérovi, tak říkal, že jsem s prominutím debil, když se všem ostatním dívám na brusle, spravuju jim je a na vlastní se ani nepodívám. Teď mi sedí perfektně, vyměnil jsem v nich i jazyky.
Má soutěž družstev jinou atmosféru? Měli jste před ní týmový mítink?
Neměli, jen sedíme v kiss and cry zóně společně v boxu. Týmovou atmosféru ta soutěž má, fandíme z jednoho místa, nejsme rozhozeni po tribunách. Určitě si to budu pamatovat, nikdy jsem ji předtím na olympiádě nejel, navíc mě zvolili kapitánem, ani nevím, v čem to spočívá. Na postup mezi pět nejlepších jsme ale nemysleli, i kdybychom zajeli všichni čisté programy.
Pro vás je to čtvrtá olympiáda, v čem se nejvíc liší od těch předchozích?
Tady si každé ráno řeknete, že jste rádi, když můžete vylézt z pokoje a odjet autobusem do haly. Každý den nás testují, u nás ve vesnici už bylo přes dvacet případů, i tady v týmové soutěži kvůli pozitivním testům nemohli jet německá sportovka a ukrajinský kluk. Jsou to trochu hry blbec, ale pořád je to olympiáda, tak se jí snažíme užít co nejvíc to jde.
I na ranní časy závodů jste si zvykl?
Ty mě zabíjejí. Ale před čtyřmi lety to bylo stejné, je to tak udělané kvůli Američanům, aby přenos vycházel na jejich čas. Takže trénujeme v šest ráno a závodíme po deváté...
