Článek
Peking (od našeho zpravodaje) - A v cíli se 32letá lyžařka neubránila slzám, ze třetí olympiády chtěla určitě lepší výsledek.
Cestou na rozhovor vás přemohly emoce. Je vidět, že vás výsledek hodně štve...
Svět se nezboří, ale líto mi to je. Už jsem si chvíli pobrečela v cíli, ale asi to ještě nestačilo. (pousměje se)
Když se ohlédnete za závodním dnem. Už kvalifikace nebyla optimální, pak ani start závodu. Co se přihodilo?
V kvalifikaci to bylo ještě horší než pak při osmifinále. Asi jsem byla moc rychlá ze startu a na vršku mi to vždycky ujelo. Možná je lepší, když je člověk pomalejší a trefí úvodní technickou pasáž líp. Já jsem tu rychlost zabila tím, že jsem byla dlouhá. Cítila jsem, že jsem kousek vepředu, a pak jsem blbě zareagovala. Sice by mě stejně předjely, ale ne o tolik. Měla jsem to zkusit odpálit. Štve mě to strašně, protože v tréninku jsem s tím neměla vůbec žádný problém. Naopak to bylo úplně parádní. A třeba Sandra (Švédka Näslundová, pozdější vítězka celého závodu) mi dala v tréninku jen sedm desetin. To je prostě smutný. Ale na trénink se nehraje a závod jsem nezvládla. (mračí se)
Česká skikrosařka Nikol Kučerová během závodu na olympijských hrách v Číně.
Takže to byla dvakrát stejná situace, doslova jako přes kopírák?
V podstatě jo. Nebylo to tak strašný, ale stejně. Já jsem naučená, že ze startu jdu na maximum. Je to moje chyba, na nic se nevymlouvám. Měla jsem jít možná víc na jistotu, pohlídat si to. Na prvním hupu se vyskakuje nahoru, to jsem přelítla. V tu chvíli zabijete rychlost.
Cítila jste, že je šance soupeřky dojet?
Přece to nevzdám! Já si myslím, že jsem je sjela, ale pak jsem ještě jeden double do zatáčky přelítla. Kdybych to nepřeskočila, tak bych to možná zvládla dojet, i když tady se moc předjíždět nedá. Trať je relativně lehká a na velké předjíždění to není.
Nepromítlo se do startovní koncentrace čekání po zranění Italky Fantelliové v rozjížďce před vámi?
Není to příjemné, ale tohle úplně neřešíte. Horší je, když vás takhle zastaví v kvalifikaci. V závodě vám řeknou, jak dlouho to bude trvat, hlásili nám pět minut. Bylo jasné, že se něco stalo, ale přemýšlet se nad tím nedá. Jsme na to trochu zvyklé. Je to skikros, v něm zranění jsou. I proto nás tady nestartovalo ani dvaatřicet. Spousta holek je zraněných.
V Soči jste byla 24., v Pchjongčchangu na čtrnácté pozici. Neměla jste v hlavě, že by byla šance ubrat další desítku?
Já jsem to samozřejmě měla v plánu! A nebylo to nemožné, tedy myslím. Jenom jsem to prostě - nechci být sprostá... Nezvládla. Je to sport.
Startovala jste na třetích hrách, po asijském trojboji se vrací letní i zimní olympiáda do Evropy. Uvažujete o startu v Cortině?
Myslím, že tam už asi nebudu. (smích)
