Článek
Peking (od našeho zpravodaje) - „Měl jsem chytit víc," kabonil se 34letý brankář Olomouce po porážce 2:6.
To nebyl zápas, na který budete rád vzpomínat, že?
Snad do desáté minuty na mě nešla střela, pak Finové ujeli sami na bránu a dostal jsem gól. Nesáhl jsem si na puk a dostal jsem tři. Druhou třetinu jsem se sice chytil, chtěli jsme ještě bojovat o výsledek, ale od toho pátého gólu...
Už bylo po zápase...
Začali jsme výborně, ale Finové chodili do brejků a mají výborné hráče. Měl jsem chytit víc. Třetí a čtvrtý gól jsem měl chytit a výsledek by byl úplně jiný. My jsme hráli hokej. Finové samozřejmě hráli perfektně, ale dobře bránili a chodili do brejků. Využívali přesilovky. Škoda.
Branislav Konrád má za sebou náročný vstup do olympijského turnaje.
Mohly se projevit malé zkušenosti vašeho týmu? Zatímco vy máte v Pekingu nejmladší tým, Finové naopak nejstarší...
Možná to tak nakonec dopadlo. Nehráli jsme špatně, ale oni si zkušeně počkali na brejky. To asi rozhodlo.
Vy osobně cítíte zadostiučinění, že vůbec můžete chytat na ZOH? V přípravě před sezonou jste po zásahu bruslí utrpěl vážné zranění krku, musel na operaci a první zápas za Olomouc odchytal až těsně před Vánoci.
Samozřejmě jsem rád, že tady můžu chytat. Ale to není omluva. Chytám měsíc a určitě mi chybí zápasová praxe. Při zápasech se ale cítím dobře, jenže dneska jsem to nepotvrdil.
Ještě před dvěma měsíci vás asi nenapadlo, že byste mohl jet na olympiádu?
Jsem hlavně rád, že jsem se vůbec vrátil a jsem víceméně zdravý a živý.
Cítíe kromě zápasové praxe i nějaká další omezení?
Necítím.
