Článek
PEKING (od našeho zpravodaje) - Pověst velmi dobré běžkyně s nevyzpytatelnou střelbou Charvátová na hrách v Pekingu dokonale popírá. Už v závodě na 15 kilometrů netrefila jen dvě rány ze dvaceti, na poloviční distanci sahala do posledního výstřelu po svém prvním sprintu bez trestného kola.
„Také už jsem se při poslední ráně viděla na trati, byla strašně uspěchaná. Trochu jsem se za to proklínala," přiznala biatlonistka, která před dvěma lety získala v této disciplíně senzační světový bronz. I tehdy v Anterselvě ale běžela jedno trestné kolo.
„Je pravda, že se tu až nepoznávám. V takové střelecké formě jsem nikdy nebyla," pochvalovala si a na dálku děkovala svému mentálnímu kouči, byť konkrétněji jeho přínos nechtěla rozebírat.
Lucie Charvátová během olympijského sprintu.
Jenže životní forma na střelnici se u ní nesnoubí se životní formou na tratích. „To také nechápu. Takhle blbě se mi nikdy nelyžovalo, strašně mě dohání ta nadmořská výška," přiznávala na tratích ležících zhruba 1700 metrů nad mořem. Běžeckým časem byla až jednačtyřicátá.
A tak ji 25. místo, které může být solidním vkladem do stíhačky, nikterak neuspokojilo. „Jsem smutná a zklamaná, protože s takovou střelbou jsem zvyklá i na lepší výsledky," neskrývala nejlepší z kvarteta Češek.
Závod se vůbec nevyvedl Davidové. Na každé položce udělala dvě chyby a skončila 41., deset příček ze Jessicou Jislovou.
Zklamaná Markéta Davidová v cíli závodu na OH.
„Myslela jsem, že jsem na takové úrovni, že se mi tohle stávat nebude. Ale evidentně se mi to stává furt," vyčítala si a za cílem doufala, že se vůbec probojuje do stíhačky pro šedesát nejlepších. To se jí s přehledem povedlo, ale pozice pro nedělní závod to není nikterak komfortní.
Davidovou aspoň těší, že se jí snad povedlo vyřešit problémy s materiálem. „Jelo se mi tu zatím nejlíp, řekla bych, že to bylo hlavně lyžemi, protože si nemyslím, že bych předtím nemohla já. O to víc mě mrzí, že když mám dobré lyže, nejsem schopná se trefit," posteskla si šestá žena vytrvalostního závodu.
