Článek
PEKING (od našeho zpravodaje) - „Převažuje hrdost. Jsem na holky opravdu hrdý a šťastný za ně, že podaly takový výkon." hlásil trenér.
Přesně takový, jaký jste si před utkáním přál, že?
Obětavý, Američanek se nebály. Nepodělali jsme se z nich, postavili jsme se proti nim. Přesně jsme očekávali, že budeme trávit nějaký čas v obranném pásmu. Chtěli jsme, aby to bylo 0:0 po první třetině, chtěli jsme dát první gól. Všechno se povedlo. Co se nepovedlo je, že se jim podařilo rychle vyrovnat.
Myslíte, že kdybyste udrželi vedení o trochu déle, Američanky by ještě víc znervóznily?
Kdybychom se mohli přesunout přes druhou třetinu s vedením 1:0, myslím, že mohl zápas proběhnout ještě jinak. Tým bohužel z nějakých důvodů nemá štěstí. Nevím, proč to je. Na mistrovství světa i tady holky odvedly výborný výkon, ale štěstí nám v důležitých momentech nepřálo. Asi to tak má být, musíme to akceptovat. Z pohledu výkonu většiny hráček jsem ale za ně naprosto šťastný a hrdý na ně. Jsem rád, že jsem měl možnost je dva roky trénovat.
Bezprostřední radost českých hráček po vstřelené brance.
Že tým nemá štěstí se projevilo i při vítězném gólu USA, který nešťastnou tečí zařídila Pejzlová?
Žádná maska, žádná hokejka a ještě jsme si ho dali sami. Já to přijímám. Holky odvedly fenomenální výkon. Tohle nikdo nečekal.
Zdálo se, že vám perfektně vyšel plán nezbavovat se rychle puků a naopak, pokud to jde, nebát se je podržet a dovolit si.
Fungovalo to. Holky výborně napadaly, zastavovaly Američanky a získávaly puky. Bohužel jsme s nimi pak hodně stáli, neudělali dva tři rychlé kroky dopředu. To je nemoc českého hokeje. Hrajeme příliš často vestoje. Samozřejmě byl na holky dvakrát větší tlak než obvykle. Amerika je úplně jiná úroveň, na kterou je nemáte jak připravit. Jedině tím zápasem s USA nebo Kanadou.
A k tomu potřebujete výborný výkon gólmanky, což Klára Peslarová splnila. Z 58 střel inkasovala jen třikrát a předvedla několik opravdu skvostných zákroků...
Ani nejsem Klárou překvapený. Vždycky jsme o ní věděli, že může vychytat zápasy. Dnes hrála fantasticky. A musím říct, že jsme díky ní trošku doufali v Nagano. Zase jsme měli ve čtvrtfinále Ameriku, Hašan to proti ní v první a druhé třetině taky vychytal, i když to taky bylo docela jednostranné.
Česká brankářka Klára Peslarová si na nudu stěžovat nemůže.
Cítil jste z Američanek v průběhu zápasu frustraci, že se jim vůbec nedaří vás zlomit?
Jo. Při rozcvičce přišly rutinně na zápas, který vyhrajou. Říkal jsem si: ´To se nám hodí.´ Začaly sice tlakem, ale naše holky se jim postavily. Američanky střílely z divných úhlů, po první třetině jsem viděl, jak mlátily dveřmi a házely hokejkami. Nám chyběla trocha síly, klidu... Mrzí mě, že přihrávky nebyly tvrdší a přesnější. Mohli jsme soupeřky potrápit ještě víc. Dostávaly se do kontrů, které jsou strašně nebezpečné. Pořád se vaříte.
Musí si české hráčky takový turnaj odžít, aby příště podobné chyby neopakovaly?
Všichni si to musíme odžít. Na olympiádu vás nic nepřipraví - žádné mistrovství světa, liga už vůbec ne. Žádné týmové či osobní úspěchy v ligách. Na olympiádě je potřeba úplně jiných kvalit, hlavně lidských. Kanada a USA už to 24 let od první olympiády vědí a podle toho vybírají hráčky a realizační tým. Sem sobeckost nepatří.
České hokejistky po vyřazení ve čtvrtfinále ZOH v Pekingu.
Mrzí vás, že jste si ve čtvrtfinále opět nepomohli přesilovkami? K dispozici jste měli čtyři včetně jedné pětiminutové. Na celém turnaji jste pak nevyužili jedinou z 21 her v početní výhodě...
Nešly nám. Ještě jsme ve čtvrtek změnili složení pětek, už jsem nevěděl, koho do nich dát. Nevím, proč se nám nedařily. Nejsem vševědoucí. Moc jsme přemýšleli a nehráli intuitivně. Když jsem jim něco nakreslil, hráčky se to snažily sehrát, i když už se situace změnila. Když se ale ohlížím za turnajem, tolik mě to netrápí.
V průběhu turnaje jste měl připomínky k přístupu některých hráček. Vyrovnaly se s nimi hráčky?
Většina jo.
Chtěl byste tuhle myšlenku rozvést?
Ani ne... Jde o interní záležitost, která se bude dlouho řešit. My v Česku nemáme dlouhodobé zkušenosti s A skupinou mistrovství světa a olympiádou. Pokud chceme v budoucnu hrát o medaile, je třeba úplně jiných charakterů, než které se v týmu objevovaly. To není kritika. Já nikoho nekritizuju. Ale na vyrovnané zápasy s Kanadou a Amerikou potřebujete opravdu lidi, na které je stoprocentní spolehnutí a kteří hrají jenom pro tým a ne pro sebe. To není kritika, to je fakt.
České hokejistky po čtvrtfinálové porážce s USHA na OH v Pekingu.
Objevily se tedy hráčky, které se podle vašich představ nechovaly?
(mlčky naznačuje souhlas)
Měl byste zájem u reprezentace pokračovat?
To teprve uvidíme. Ty dva roky byly nesmírně náročné a vyčerpávající. Potřebuju si dát velkou pauzu a pak si sednout na svazu s Tomášem Králem, Petrem Břízou a říct si, jaká je vize ženského hokeje, jestli máme čtyřletý plán na další olympiádu. Musím si hodně odpočinout, tohle byla velice, velice náročná cesta. Stála ale za to a na holky jsem moc hrdý.
Jak dlouhá by ta pauza, kdy si potřebujete srovnat věci v hlavě, měla být?
Pár týdnů určitě, možná měsíc, abych si utřídil myšlenky, co dál. Tomášovi (Královi) a lidem na svazu jsem slíbil, že tenhle tým a vůbec ženský hokej nějak zprofesionalizujeme, cílem byla olympiáda, to se povedlo. Je mi trochu líto, že jsme nepodali ještě lepší výkony. Ale z toho se taky poučím.
Trenér Tomáš Pacina uděluje pokyny svým svěřenkyním v utkání olympijského turnaje s Čínou.
Ukázali jste, že hokej je i hrou pro holky?
Věřím, že jo. Nemůžu mluvit za lidi doma, to ať si každý posoudí sám. Nikdo nečekal, že budeme s Američankami držet krok, i když samozřejmě měly velkou převahu. Ale to jsme čekali. Jsem moc hrdý, jak holky bojovaly, byly šikovné a chtěly reprezentovat Českou republiku.
Tento tým je až na výjimky docela mladý, řada hráček má pod 26 let. Cítíte, že by před sebou mohl mít budoucnost?
Pokud budou mít ochotu se dále zlepšovat. V Česku často platí, že se často trénuje, ale nechodíme se na tréninky zlepšovat. Jde o to, jestli se holky budou chtít zlepšovat ve střelbě, bruslení, v defenzivní práci a hlavně v kondici. Tam zaostáváme strašně moc. Že holky zestárnou ještě neznamená, že budou i lepší. Některé z našich starších holek se teď šest měsíců připravovaly a bylo vidět, jak dobře bruslily a jak se zlepšila jejich kondice.
Hokejistka USA Grace Zumwinkleová překonává českou brankářku Kláru Peslarovou ve čtvrtfinále OH v Pekingu.
Pomohla by k tomu i kvalitnější domácí liga?
To není dlouholetá cesta, protože nemáme na to dostatek holek. Co by ale třeba bylo; jak v ženském, tak chlapském hokeji; je centralizace šestnáctky, osmnáctky, aby byly celý rok spolu, hrály turnaje proti nejlepším. Doma proti klukům a ve světě proti dobrým soupeřům. A taky obklopit holky kvalitními lidmi - kondičními trenéry, potřebujeme i mentální a dovednostní kouče.
