Článek
Peking (od našeho zpravodaje) - Bylo by překvapení, kdyby forvard TPS Turku nebyl zvolen nejužitečnějším hráčem turnaje.
Souhlasíte, že ten nejlepší výkon jste si schovali na zápas o bronz?
Když chcete získat medaili, musíte poslední zápas v turnaji vyhrát. Jsem strašně šťastný, že se nám to povedlo. Budu si to pamatovat do konce života.
A vy jste k bronzu pomohl dvěma góly, celkem jste jich na turnaji nasázel sedm!
Řekl bych to jednoduše: Když mám to štěstí, spadne to tam i z bufetu. Dneska jsem stál někde v řadě na hotdog a stejně z toho byl gól.
Rád byste kromě tabulky střelců vyhrál i cenu pro nejužitečnějšího hráče turnaje (MVP)?
Bylo by to jen plus, o ceně MVP to ale pro mě není. Je to o téhle medaili. MVP si za měsíc nebude nikdo pamatovat, ale medaili si budou lidi na Slovensku pamatovat věky.
V čem byla největší síla týmu?
Že jsme se odrazili z prvních dvou proher. Začali jsme pak hrát skvěle. Řekli jsme si, co chceme, co musíme dělat líp. Odrazili jsme se. I když jsme prohráli semifinále, věřili jsme, že medaili dovezeme domů. A máme ji!
Je takový úspěch motivací do další kariéry?
Určitě, není to motivace jenom pro mě, ale i pro ostatní mladé hokejisty, kteří jsou na Slovensku a třeba teď přemýšlejí, jestli chtějí hrát hokej. Věřím, že hodně mladých kluků i holek se rozhodne pro hokej a budeme mít velkou základnu.
Na Slovensku teď jste suverénně nejpopulárnějším hokejistou. Lidi o vás mluví víc než o hvězdách NHL Tatarovi se Sekerou...
Oni jsou velké hvězdy, já pořád jen vyrůstám. Možná jednou budu aspoň podobná hvězda jako oni. Mám radost. Snad přijde na oslavy hodně fanoušků a budou se s námi těšit z téhle krásné medaile.