Článek
Fanoušci, kterých má spoustu nejen doma, ale prakticky po celém světě, nebo minimálně v zemích, kde se jezdí rychlobruslařské závody, si ale logicky kladou otázku: Je jí čtyřiatřicet let, koncem května už pětatřicet. Co bude dál? Sáblíková chce tuhle otázku řešit po sezoně, ale dobře si uvědomuje, že čas i vývoj rychlobruslení jdou proti ní. Přibývají mladší a rychlejší soupeřky. Pronásledují ji zdravotní problémy, které narušují přípravu i závodní sezonu. V prosinci k nim přibylo poranění stehna. Se vším se dokázala úspěšně poprat. Jenže roky nezastaví. A šestá olympiáda, na kterou by jela, je v Cortině d´Ampezzo za předlouhé čtyři roky.
Bylo by fajn, kdyby pokračovala, alespoň ještě nějaký rok, soupeřkám stále ukazuje, že s ní musejí na trojku, ale hlavně na pětku počítat. Nemá komu co dokazovat. Sedm olympijských medailí, jednadvacet titulů mistryně světa, pět evropských, a k tomu další medaile. Víc než deset let vlády na dlouhých tratích ve Světovém poháru... Může jezdit bez tlaku, pro radost. Jenže taková ona není.
Známe se osmnáct let, od roku 2004, kdy tichá dívenka nesměle hovořila o snu, dostat se na olympiádu do Turína. Tam vlastně zahájila svoji velkolepou cestu. Sáblíková je bojovnice a nespokojí se s tím, že jezdí v první desítce, ale bez medailových šancí. Není ten typ, který by se jel jen tak projet. Nebude chtít skončit jako legenda, která už budí respekt jen tím, co dokázala, ale už je za zenitem. Přál bych jí, aby byla kandidátkou na medaili ještě v Cortině, ale ta je opravdu strašně daleko.
Už je na krku. Rychlobruslařka Martina Sáblíková se svou bronzovou medailí ze závodu na 5000 metrů.
Tak jako tak, jednou ten konec přijde. Ať zítra nebo za ty čtyři roky, nebo třeba i za víc. Vnucuje se však další otázka: Co bude s rychlobruslením? Nejsme zemí, kde by mělo tradici jako v Nizozemsku, Norsku, Rusku, v zámoří... Slávu mu vydobyli právě Martina Sáblíková s koučem Petrem Novákem a přispěla k němu bronzem z Pchjongčchangu i Karolína Erbanová.
Při vší úctě k Nikole Zdráhalové, pokračovatelkou na úrovni svojí kolegyně ani zdaleka není. Je jí pětadvacet let, v tomhle věku byla Sáblíková prakticky nepřemožitelnou na dlouhých tratích.
Martina Sáblíková na trati závodu na 5 000 metrů.
Trenér Novák to nerad slyší, bojuje za talentované mladí, věří především juniorkám, ale přiblíží se některá svému vzoru? Sen o umělém oválu v Česku se rozplývá. Slibovali ho premiéři minimálně posledního desetiletí, to, když se před volbami nebo pak s medailemi rádi ukazovali s českou ledovou královnou. Skutek pak utek... Absence domácího oválu, na který můžete vstoupit kdykoliv, je znát stále víc a lepší to nebude. Příprava v zahraničí je také stále dražší.
Nechci malovat čerta na zeď, ale mám vážnou obavu, že po ochodu Sáblíkové nastane pro české rychlobruslení doba temna. Ani Novák nemládne, už překročil sedmdesátku, a ani mezi trenéry není adekvátní nástupce. Ale ať už ten konec přijde kdykoliv, vždy bude třeba říct: „Díky, Martino a Petře..."
