Článek
Peking (Od našeho zpravodaje) - Dlouho nevěděla, jestli bude startovat, nebo ji připadne role náhradnice. Nakonec dal Charvátové trenér Egil Gjelland přednost před Evou Puskarčíkovou. „Zjistila jsem to až po tréninku večer před závodem. Tak jsem ráda, že jsem to zvládla," oddechla si rodačka z Hradce Králové.
Před čtyřmi lety v Pchjongčchangu se do nominace neprobila. „Tenkrát to mohl být vrchol mé kariéry, nějakou dobu jsem se z toho dostávala," přiznává 29letá biatlonistka.
K restartu kariéry ji pomohl příchod trenéra Gjellanda. „Jsem ráda, že jsem u biatlonu zůstala. Už nejsem nejmladší, možná je to má první a poslední olympiáda, tak jsem ráda, že až budu končit kariéru, můžu říct, že jsem zvládla všechno, byla všude a nemusím litovat," hřeje ji.
Vytrvalostní závod se rozhoduje při střelbě, kterou mívá Charvátová divočejší, čtyři položky s dvěma chybami ale už jednou zvládla. „V Canmore, kde bylo minus dvacet. Asi mi svědčí, když je zima jako kráva," smála se v podmínkách zhruba o šest stupňů příznivějších.
„Stejně mi zamrzly oči před střelbou, to se mi ještě nestalo. Trochu jsem mrkala a měla terče rozmazané. A v posledním kolem mi zamrzly i tváře, říkala jsem si, že snad mě za cílovou čárou aspoň seškrábou," vtipkovala Charvátová.
„Ale ze své střelby jsem byla překvapená. Před poslední položkou jsem si říkala: Udělej všechno, co jsi natrénovala, buď v klidu. Nervózni jsem byla stejně, ale s každým zásahem jsem získávala větší jistotu," popisovala svou cestu do elitní dvacítky, kterou si řekla i o start ve sprintu a zkusí zabojovat také o závěrečný závod s hromadným startem.
„To by byl sen. Ale je k němu ještě strašně daleko, minimálně dva závody. A ta nadmořská výška v kombinaci s mrazy mi dává pořádně zabrat," přiznává.