Článek
Peking (od našeho zpavodaje) - Při tréninku jsou biatlonistům často vidět jen oči. Přes obličej si lepí tejpy, které je mají částečně ochránit před mrazem. „Holky je používají běžně, dneska na tréninku už se přidali i kluci," popisuje Rybář.
„Tejpy si dáváme hlavně na dutiny, protože vítr ve sjezdech je dost nepříjemný. Ale důležité je si na ten mráz pomalinku zvyknout a tělo na něj připravit, což trvá tak dva tři dny," líčí stříbrný medailista z Pchjongčchangu Michal Krčmář. „Hlavní je udržet organismus zahřátý, jakmile je závodník na trati zkřehlý, výkon to hodně ovlivní," doplňuje Rybář.
Na trati ve výšce okolo 1700 metrů nad mořem je k vidění spousta různých vychytávek. „Někdo má i vyhřívané ponožky s ovládáním pod kombinézou. My se k tomu neuchýlili, ale volíme velikost bot a ponožek, aby se nohy dobře prokrvovaly," vysvětluje trenér.
Pro biatlonisty jsou pak obzvlášť důležité prsty, aby v nich měli cit na střelnici. „Tejpy se dají dát i na ně, taková lehká vrstva, která nevadí," popisuje Krčmář, nejzkušenější z mužského týmu.
Předpověď na další dny neslibuje zlepšení, Krčmář ale nečeká, že by se závody odkládaly ani když teplota klesne pod hraničních minus 18 stupňů. „Myslím, že nikoho nezastaví. V 17 hodin místního času, kdy startujeme, to bude dobré, níž většinou klesají až kolem třičtvrtě na šest," stihl Krčmář vypozorovat během tréninků.
