Článek
Ta symbolika se nabízela. Dědeček Don, k němuž měla Vonnová hodně blízko a naučil ji lyžovat, bojoval v korejské válce. Teď chtěla jeho památku uctít triumfem právě v Jižní Koreji. „Strašně moc pro mě znamenal, doufala jsem, že mě tu ještě bude moct sledovat... Ale určitě se dívá i seshora a je na mě pyšný," věřila.
V super-G se vyřadila ze hry o medaile vlastní chybou, ve sjezdu byly rychlejší zlatá Italka Sofia Goggiaová a překvapivě i Norka Raghnhild Mowinckelová.
Nikdo další už se před Vonnovou ale nedostal. „Radši jsem byla opatrná, může se stát cokoliv, jak jste mohli vidět v super-G. Ale naštěstí tentokrát žádná snowboardistka nejela," narážela Američanka na triumf Ester Ledecké. Ta už se v době sjezdu ale chystala na svoji kvalifikaci v paralelním obřím slalomu.
„Můj poslední olympijský sjezd a jsem na pódiu. Bylo by krásné mít zlato, ale jsem šťastná i tak," hodnotila Vonnová. Je nejúspěšnější sjezdařkou v historii Světového poháru s 81 vítězstvími, na velkých akcích tak blyštivou bilanci nemá. Na mistrovství světa 2009 vyhrála ve Val d´Isere sjezd i super-G, o rok později na hrách ve Vancouveru double zopakovala. Od té doby na velké zlato čeká, i vinou řady zdravotních obtíží, kterými si prošla, například v Soči pro zranění kolene startovat nemohla.
Vítězka před legendou smekla
„Když jsem v televizi sledovala, jak vyhrála ve Vancouveru, říkala jsem si, že bych tam také jednou chtěla takhle stát. Pro mě nejlepší sjezdařka historie," smekla před ní zlatá Goggiaová. „Strašně ji obdivuju za to, čím si prošla, neměla kariéru jednoduchou, ale po všech zraněních se dokázala vrátit. Legenda," klaněla se i Kateřina Pauláthová, jediná Češka na startu sjezdu, která dojela šestadvacátá.
Vonnová si vychutnávala medaili v rodinném kruhu, na stadiónu měla tatínka i sestry Karin a Lauru Kildowovy. „Bydlí tu v Soulu, ale jezdili za mnou na všechny tréninky. Moc pro mě znamená, že tu byl i táta, který mě neviděl vyhrát ve Vancouveru, protože jsme neměli zrovna snadné období," připomíná Vonnová, že její otec se nesmířil s jejím sňatkem s dnes už bývalým manželem Thomasem Vonnem.
„Když děda umřel, uvědomíte si, jak je život krátký, a přejete si sdílet tyto vzpomínky s rodinou, která pro mě znamená všechno," líčila Američanka a byla viditelně naměkko. Zvlášť když se jí honilo hlavou, že žádný další olympijský sjezd nepřidá. Ostatně už ve třiatřiceti letech byla nejstarší sjezdařskou medailistkou v historii her.
„Je těžké si to připustit a je mi jasné, že olympiáda mi bude chybět. Miluju ty pocity ve startovní brance, když se spustíte dolů bojovat o medaile. Chtěla bych, aby mě tělo tak moc nebolelo, ale další čtyři roky už mi prostě nedovolí," ví Vonnová.
