Článek
„Musím uznat, že i já jsem otestovala asijskou kuchyni a zdejší speciality. Ale hned po příjezdu do vesnice. Nechtěla jsem riskovat, že by mě při závodech dostihly střevní potíže. Takže jsem se většinu času držela těstovin, rýže a kuřecího masa. Po stříbrném závodě na pětce jsem si ale přeci jen trošku dopřála a životosprávu při stravování lehce porušila," vykládala šestinásobná olympijská medailistka Martina Sáblíková.
Většina z českých reprezentantů se shodla, že využila šanci otestovat asijská, zejména pak korejská jídla. Kuchyně sportovců totiž skýtala čtyřiadvacet hodin nepřebernou nabídku jídel ze všech kontinentů. „Nejvíc miluju suši, které však v nabídce nebylo. Nicméně jsem příznivec asijské kuchyně obecně, takže jsem si našel vše podle chuti," popisoval krasobruslař Michal Březina.
„Jak jsme byli před olympijskými hrami na závodech v Japonsku, tak jsem si zvyknul na japonskou rýži, kterou jsem si dával během her v poledne i večer. Nabídka olympijské kuchyně je tak pestrá, že si člověk vybere, co potřebuje a současně je vše chuťově vyhovující," říkal sdruženář Tomáš Portyk.
„Musel jsem si najít systém, střídal polévky i přílohy a pravidelně točil rýži, brambory a těstoviny. Když nebylo krátce před závodem, testoval jsem i korejskou kuchyni. Je zajímavá. Zelí v těstíčku, sladkokyselé pokrmy... Ale většinou jsou místní jídla dost kořeněná. Mně nevadí ostřejší jídlo, ale stalo se mi, že jsem narazil na tak pálivý pokrm, že jsem ho po ochutnání musel odložit," smál se běžec na lyžích Martin Jakš. „První dny byla asijská jídla tak pálivá, že jsme poprosili, jestli by trošku ubrali na ingrediencích. A vyhověli nám," přitakával Březina.
Kuchaře šokovali bobisté
Jednou z mála výjimek, kde bylo potřeba i během velkého zápřahu olympijských soutěží, hlídat váhu, byli právě krasobruslaři. „Všichni chválili nanuky a zmrzlinu, což jsem si celou dobu odpíral. Ale po závodě už na ně došlo," říkal krasobruslař Martin Bidař. „Kamarád a kolega z lyžařského týmu Honza Hudec mě upozornil, že nanuky jsou fantastické. A měl pravdu. Bylo zvláštní v těch mrazech chodit po vesnici se zmrzlinou, ale nešlo odolat," smál se alpský lyžař Ondřej Berndt. „Z klasické kuchyně pak na mém jídelníčku vedla asijská. Byla jasně nejlepší," hlásil muž, jenž dojel v kombinaci šestnáctý.
„A když bylo nejhůře, mohli jsme si zajít na Karla," připomínal Portyk, že reprezentanti měli k dispozici český chléb přímo v dějišti her. „To bylo hodně příjemné. Nosila jsem si ho na snídani a závodníci z ostatních zemí mi záviděli," netajila bronzová rychlobruslařka Karolína Erbanová.
Mírný šok korejským kuchařům servírujícím jídlo v olympijské vesnici pak způsobili čeští bobisté. „Byli zaskočeni naším apetitem," smál se pilot Jan Vrba. „První den si kuchař myslel, že nás odbyde jedním kopečkem rýže a byl dost vykulený, když přidával několikrát. Stejně jako paní u výdeje masa, podle níž nám měl stačit jediný plátek. Tak jsme je vyvedli z omylu. Evidentně neměli tušení, jak velkou spotřebu mají bobisté," líčil pobaveně pilot českého čtyřbobu.
