Článek
Před maratónem jste neskrýval, jak moc si věříte. Ale doufal jste, že se vám bude dařit až tak hodně?
Závod se odvíjel přesně, jak jsem si představoval. A já si ho raději před startem snažil vybarvit i v těch nejčernějších možných variantách, abych byl připravený, že to bude bolet a půjde o nesmírně těžkou bitvu, což se stoprocentně potvrdilo. Ve třetím a čtvrtém kole, když se startovní pole natáhlo, tak jsem se chvíli hledal. Pak jsem se chytil do skupiny, která jela dobré tempo, spolupracovala, střídali jsme se na čele. A postupně jsme stahovali lidi, co zřejmě přepálili tempo. A já se pak v závěru, po přezutí do poslední dvacítky cítil dobře. Měl jsem super lyže. Postupně jsem šel pořadím nahoru.
Kdy pro vás byl závod vůbec nejbolestivější?
Věděl jsem, že přijde moment, kdy někdo na čele vystupňuje tempo a pole závodníků roztrhá. Natáhlo se to v druhém kole, kdy vítězný Fin Niskanen odjížděl. To bolelo hodně. Bylo potřeba si srovnat v hlavě, že jedu prostě o určité umístění a najít si dobré, ale vysoké tempo.
Po startu jste se pohyboval v třetí desítce, ale postupně jste se dral pořadím k čelním příčkám. Co vám běželo hlavou?
Bylo důležité, že jsem se dotáhl do skupiny, kde jsem si trochu oddechnul. Chvíli jsem jel, byl jsem vzadu. Do poslední dvacky jsem měl více sil a jelo se mi dobře.
Osmá příčka v závodě na padesát kilometrů, devátá ve skiatlonu. Jsou výsledky vyjádřením dokonale načasované formy?
Ano. V současném rozpoložení, když si vyhodnotím, na co mám a jsem aktuálně schopný zajet, tak výsledky představují maximum. Jsem realista. Po umístěních ve Světovém poháru kolem pětadvacátého místa se najednou těžko jezdí o medaili. Ale dvě umístění do desítky jsou hrozně cenná. Mým přáním bylo v Pchjongčchangu dobře zazávodit a být vidět na předních příčkách. Za umístěni v top deset jsem vážně náramně šťastný.
Co vás takovým způsobem nastartovalo pro olympijské závody?
Spousta dřiny, přípravy, trénink, ale hlavně vážně skvělé načasování. A ještě existuje jeden aspekt, z mého pohledu klíčový: Olympiáda představuje vyvrcholení jedné z mála sezóny, kdy jsem nebyl zraněný, což byl podle mého klíč k úspěchu.