Článek
Švédská členka Mezinárodního olympijského výboru Gunilla Lindbergová slibuje levné hry, při nichž by se většinou využily již existující sportovní objekty. A to i za cenu mnohem větších vzdáleností mezi sportovišti. Falun, který by byl centrem klasického lyžování, dělí od Stockholmu 250 kilometrů. Na sjezdovky do Aare, kde bude příští rok už podruhé v krátké době mistrovství světa v alpských disciplínách, je to šest set kilometrů a více než sedm hodin jízdy.
Stejně daleko je norský Lillehammer, dějiště her v roce 1994, kde je nejbližší ledový tobogan. Švédové dokonce uvažují o tom, že by soutěže sáňkařů, bobistů a skeletonistů přenechali Lotyšsku nebo Německu.
Stockholm, který zimní hry ještě nikdy nepořádal, kandidoval už pro rok 2022, ale z boje odstoupil. Pořadatelství nakonec získal Peking. Problémem současné kandidatury může být to, že zatím nemá podporu švédské vlády.
Úmysl uspořádat hry v roce 2026 dosud deklarovaly švýcarský Sion, kanadské Calgary a japonské Sapporo, jehož šance jsou však vzhledem k tomu, že dvoje předchozí hry hostí Asie, jen minimální. Kandidaturu Innsbrucku zmařilo referendum, což může být i případ Sionu, kde se hlasování místních obyvatel uskuteční v červnu.
Uzávěrka přihlášek je 31. března, pořadatele Mezinárodní olympijský výbor vybere v září příštího roku na zasedání v Miláně.
