Článek
Hodně si tento moment z poloviny utkání vyčítáte?
Bude se mi v hlavě promítat asi ještě hodně dlouho. Nevím, co k tomu říct, stačilo jen trefit branku. Už jsem i radostí zvedal ruce nad hlavu, že se mi to podařilo, jenže bohužel... Přitom v tréninku bych z deseti takových pokusů devět proměnil.
V téže přesilovce jste měl i jiné nadějné příležitosti...
Dokonce další tři, dvě mi chytil Košečkin. Zase potvrdil, že je výborný gólman, což dlouhodobě ukazuje v KHL za Magnitogorsk. Ale každému se dá dát gól. Není to tak, že zrovna on by byl nějaký démon. Jenže náš problém nebyl ani tak Košečkin, několikrát jsme před sebou měli poloprázdnou branku a stejně z toho nic nebylo.
Cítil jste, že s každou další neproměněnou šancí jste si v koncovce míň a míň věřili?
Každý vstřelený gól by týmu psychicky obrovsky pomohl. Jenže když jsme ten balvan pořád valili před sebou, bylo to každou minutou těžší a těžší. Celkově jsme ale neodehráli špatný zápas, akce v útočné třetině jsme neřešili špatně. Chyběly nám góly.
Přičítáte druhý gól Rusů, kteří přišel jen 27 vteřin po tom prvním, vaší chvilkové ztrátě koncentrace?
Asi to tak bylo. Dostali jsme se do chvilkového útlumu, zatímco oni byli na koni. Do hry nás ale vrátila ona přesilovka po faulu Kovalčuka, který ale měl, podle mě, dostat větší trest než jen na dvě minuty.
Jak složité bude vstřebat, že sen o zlatu se rozplynul, a zkoncentrovat se na zisk alespoň bronzové medaile?
Bude to těžké. Pořád jsme ale ve hře o medaili a uděláme maximum, abychom si ji vzali. Porážka s Rusy mě ale bude mrzet hodně dlouho.
