Článek
„Prvních deset minut po ruském vítězném gólu jsme byli smutní, někteří kluci si na ledě i poplakali. Ale už je to za námi. Máme stříbro, které nám zůstane navždy. Jsem nejšťastnější člověk na světě," usmíval se útočník Dominik Kahun, rodák z Plané u Tachova, který Němcům pomohl k historicky nejlepšímu umístění na ZOH. Dosud jím byly dva bronzy z let 1932 a 1976.
Jindy emočně chladný kouč Rusů Oleg Znarok na střídačce zaťal pěst a několikrát s ní na oslavu zapumpoval. Moc dobře si uvědomoval, že gól Nikity Guseva na 3:3 přišel za minutu dvanáct. Rusové ještě v poslední minutě základní hrací doby ztráceli, navíc hráli po faulu Kalinina v oslabení. Znarok se odhodlal k risku a odvolal gólmana Košečkina. Tah mu vyšel.
„Ve správný čas jsem udělal správné rozhodnutí. Byl to nejdůležitější zápas mého života. Jestli hráči říkali, že jsem pořád vypadal klidně, tak to byla jen maska. Cítil jsem nervozitu, ale nechtěl ji dát najevo," přiznával Znarok.
„Už jsem si ale myslel, že je zlato ztracené. Naštěstí jsem se mýlil. Zlatou medaili posílám tátovi do nebe. Vždycky snil o tom, že ji jednou získám," řekl Ilja Kovalčuk, jehož novináři na jeho pátých ZOH zvolili nejužitečnějším hráčem turnaje.
„Jsem potěšený, je to ale sporné rozhodnutí. Klidně mohl cenu získat Gusev," připomínal Kovalčuk, že Gusev byl ve finále u všech čtyř ruských gólů. Dva vstřelil, zbylé připravil.
„Vítězstvím na olympiádě jsem si splnil svůj poslední sen," usmál se kapitán Pavel Dacjuk, který se stal 28. členem Triple Gold Clubu sdružujícího vítěze ZOH, MS a Stanleyova poháru. „Ale vyhrát olympiádu je mnohem víc, než mít prsten pro šampióna NHL," věděl Dacjuk startující rovněž na pátých ZOH. A vůbec mu nevadilo, že si Rusové nemohli na ledě poslechnout státní hymnu. Hráči si ji zazpívali sami a přidaly se i tisíce fanoušků sborné v hledišti haly v Kangnungu.
Oslavy devátého triumfu ruských hokejistů na ZOH, čímž se na čele historického pořadí vyrovnali Kanadě, mohly začít. „Přímo na střídačku mi dokonce volal Vladimir Putin," prozradil Znarok.
