Článek
„Proměněný první setbol, to už nám nikdo nevezme," pochvaloval si trenér ženské reprezentace Zdeněk Vítek. Když už bylo jasné, že jeho vzdálené příbuzné nikdo medaili nevezme, nadšeně si plácal s šéftrenérem Ondřejem Rybářem, společně se objímali s masérkou Petrou Sedláčkovou... „Byly to nervy, čekalo se do konce. Hodně dlouhý závod," přiznával Vítek.
„Dopadlo to nejlíp, jak mohlo," zářil i Rybář. A na mysli měl vedle bronzu Vítkové také výbornou patnáctou příčku Markéty Davidové a třiadvacátou Jessiky Jislové. A rovněž mu hlavou proběhly myšlenky na Soči, které skončilo parádní bilancí pěti biatlonových medailí.
„Je hezké, když po čtyřech letech můžete zažívat něco podobného. Jsem strašně šťastný i proto, že si biatlon získal dobré jméno, v Česku máme spoustu fanoušků a tohle jim dělá radost. Zase se povedlo něco, na co může být český národ hrdý," pochvaloval si šéftrenér.
Úleva, hlásí Rybář
Start sezóny pro český biatlon přitom hvězdně nevypadal, ale Vítková třetím místem v Oberhofu prolomila čekání na první stupně vítězů ve Světovém poháru. „Začátek sezóny byl rozpačitý a bylo to psychicky náročnější," přiznával Rybář, že se mu mírně ulevilo, když vrchol sezóny začal medailovým úspěchem.
Vítková patři ke stálicím reprezentace, první zlato vyhrála v juniorkách na mistrovství světa už před dvanácti lety. Na velkou individuální medaili ale čekala až do sobotního korejského večera. „Verča si to za tu dřinu, co biatlonu odevzdala, zaslouží," nepochyboval Rybář.
„Ona je závodnicí už několik let, teď se vrací tam, kde byla rok po Soči, kdy se pohybovala mezi trojicí nejlepších," srovnává Rybář. Další dvě sezóny ale tak zářivé nebyly.
Stabilizovala střelbu
Co se změnilo, že letos se pohoda vrátila? Na Vítkové je znát i mimo tratě, působí uvolněněji, často se usmívá... „To je víc věcí najednou. Od začátku sezóny se chytla. Trošku jí rostlo sebevědomí a forma," popisuje Vítek.
Podle Rybáře je hlavní posun ve stabilitě střelby. „Byly sezóny, kdy se trápila právě kvůli střelbě, teď se o ni může opřít," srovnává reprezentační šéftrenér. A střelecká pohoda s tou psychickou velmi úzce souvisí.
„Mám pocit, že zase o něco víc funguje, že jsme tu jako jeden tým, věříme si, a tak můžou být jak trenéři, tak sportovci uvolněnější," poodhaluje Rybář. „A ona je opravdu v dobré náladě, věří si a nám všem dělá radost, když vidíme, že s tím sportovci dokáží takhle naložit," dodává spokojený Rybář.
