Článek
V Soči měl po dvou závodech na svém kontě osmé a druhé místo. V Pchjongčchangu? 29. ve sprintu a 51. ve stíhačce. Přitom po Vánocích se dostal do slibné formy, ve Světovém poháru se vrátil na stupně vítězů, i aklimatizaci si po přesunu do Koreje pochvaloval... Jenže po závodech v areálu Alpensia zatím odchází zklamaný. „Není nic, co by na tom závodě bylo pozitivního," ušklíbl se. „Střelecky i běžecky byl nezvládnutý," okomentoval svůj výkon. Ani jednu položku neodstřílel čistě, propadl se celkově o dvaadvacet míst.
„Zdržel jsem se na nástřelu déle, než bylo třeba, na startu jsem taky dlouho a byl od začátku poměrně zmrzlý, na ležkách jsem necítil prsty," přiznával, že nezvládl boj s mrazem, který biatlonisté v Pchjongčchangu svádějí každý večer. „Když se svlečete a musíte čekat, jste pak zatuhlý i na trati. Ale to nic nemění na tom, že jsem se s tím měl vypořádat lépe, tohle byl jeden z nejhorších závodů za několik let," nevymlouval se.
Šancí výsledkově zachránit olympiádu má ve čtvrtečním vytrvalostním závodě, kde může zabojovat i o závod s hromadným startem. „Nemá smysl se v tom nějak babrat. Olympiáda je jednou za čtyři roky, ale musím to hodit za hlavu," předsevzal si majitel tří medailí ze Soči.
„Ondra před prvním závodem moc chtěl, byla to daň za to, co tu obhajuje. Všude se zmiňuje, že se na velké akce umí připravit, což je pravda, ale i na tyhle pardály tíha zodpovědnosti dolehne," ví šéftrenér Ondřej Rybář. „Máme dva dny na to, aby se dostal do pohody, na soustředění v Almaty i v trénincích tady střílel přepychově. Chybí málo," věří kouč.
