Článek
Smutek, Martina Sáblíková dojela na olympijské trojce v Jižní Koreji čtvrtá.
Martina Sáblíková na trati o délce 3000 metrů v jihokorejském Pchjongčchangu.
Martina Sáblíková na trati o délce 3000 metrů v jihokorejském Pchjongčchangu.
Při prvním vystoupení v Pchjongčchangu jste zůstala čtvrtá, za bronzovou De Jongovou jste zaostala o 52 setin. Představuje výsledek zklamání?
Obrovské! Radši nemluvit. Nemohu říct nic jiného. Po zlatu z Vancouveru a stříbru ze Soči je čtvrté místo... Medaile nebyla daleko, ale na víc to prostě tentokrát nebylo. Počítala jsem s ohledem na obrovskou konkurenci, že mohu být až osmá, ale čtvrté místo mrzí asi nejvíce. Snažila jsem se v závodě udělat, co jsem mohla.
Výsledný čas 4:00,54 minuty byste před závodem brala?
Určitě. Čas je dobrý. Myslím, že šlo v mém podání o nejlepší trojku v probíhající sezóně. Cítila jsem se při jízdě dobře. Nemohu říct, že bych udělala nějakou chybu nebo bych mohla někde více zabrat. Prostě to nestačilo.
Projevilo se na vašem výkonu i konečném výsledku tréninkové manko, které jste nabrala kvůli problémům se zády?
Těžko říct, na to se nechci zpětně vymlouvat, protože holky jely skvělé závody. Kdybych zopakovala čas z mistrovství světa v minulém roce na zdejší dráze, brala bych za 3:59,65 bronz.
Vaše grimasa za cílem byla hodně bolestivá. Limitovala vás na dráze záda, s nimiž jste od listopadu bojovala?
Vůbec. Ne, ne! Záda s tím mým výkonem neměla nic společného. Byla to grimasa reagující čtvrté místo, které jsem viděla u svého jména. Po projetí cílem mi nebylo moc dobře. Pak jsem řekla trenérovi, ať na mě chviličku nemluví. Upřímně, měla jsem slzy na krajíčku. Chtěla jsem placku vybojovat.
Představuje výsledek povzbuzení, že jste se po velkých problémech dokázala vrátit mezi elitu?
Určitě. Čas beru všema deseti. Ale prostě mě mrzí to čtvrté místo.
Co znamená výkon směrem k závodu na pět kilometrů, který vás v Pchjongčchangu ještě čeká?
Nejdříve musím na dopingovou kontrolu, pak si myslím trošku pobrečím a uvidíme, co bude dál. Trenér Novák říkal hned když jsem sundala brusle, že časy v jednotlivých kolech byly dobré, fyzicky jsem neodešla a vydržela až do cíle. Já se snažila dát do posledního kola všechno, ždímala jsem se, ale nešlo to víc.
Poslední kolo jste zajela nejrychleji ze všech závodnic. Jaké pokyny vám dával trenér? Věřila jste, že ještě medaili vybojujete?
Trenér na mě křičel, že mohu jet na čtyři minuty, což by na medaili stačilo.
Vítězkou se stala nečekaně nizozemská závodnice Carlijn Achtereekteová, která přitom nikdy v závodě světového poháru nepronikla do první desítky. Překvapil vás její čas?
V nynější sezóně si na dlouhých tratích tvořila osobní rekordy. Na mistrovství Evropy byla druhá. Pro mě nejde o překvapení. Nicméně mojí jasnou favoritkou byla Japonka Takagiová. Skončila však pátá. To je prostě olympiáda, projevuje se psychika.
Nizozemská vítězka jela už v první skupině závodnic ještě před úpravou ledu, vy jste startovala v úplně poslední dvojici. Když jste její výkon zaznamenala, co vám běželo hlavou?
Pomyslela jsem si, že nejde o čas, který bych nemohla jet. Snažila jsem se tím moc neznervózňovat.
