Článek
„Třetí olympiáda byla v mém podání nejhorší. Výkonnost neměla stoupající tendenci, spíše klesající," posteskl si šestatřicetiletý borec, který bral ze soutěže čtyřbobů šestnácté příčky ve Vancouveru i Soči, kde obsadil s dvojbobem čtyřiadvacátou pozici.
„Posádka se zlepšovala, tam problém nebyl. Jenže zatímco soupeři se z hlediska materiálu posunuli o sto procent, my přibližně o osmdesát," posteskl si Vrba, že s omezeným rozpočtem prostě nejde čarovat. „Ale upřímně, se starty na začátku třetí desítky jsme v Pchjongčchangu na lepší výsledek myslet nemohli. Projevilo se, že jsme v posádce staří pardálové a dynamika už prostě není taková," krčil rameny Vrba.
„V sezónách před olympiádou v Soči jsme měli osmnácté starty, následně jsme byli schopní na dráze ztrátu stahovat a jezdit dvanáctí," ohlížel se zpět borec, pro něhož šlo o poslední olympijské vystoupení. „Mrzí mě, jak to dopadlo. Ale předvedli jsme, na co jsme měli. Určití by se lidé měli zamyslet nad zkvalitněním přípravy, jak z hlediska materiálu, tak kondičního. Není normální, že se všichni čeští bobisté cítili druhý den unavenější, než by měli být."
I přesto doufal, že s bobem zapůjčeným od bobové reprezentace Slovenska dokáže proniknout do finálové dvacítky. „Je o něco rychlejší než náš, také mladší z hlediska konstrukčního. A před sezónou prošel kompletní generálkou," děkoval bývalým federálním sousedům Vrba, byť už věděl, že ani vypůjčený bob nepomohl.
„První a druhá jízda byla slušná, ale třetí jsme nezvládli. Měli jsme ztrátu, tak jsme zkusili rychlejší průjezd osmé zatáčky, což se nepovedlo a následně jsme mezi devítkou a dvanáctkou měli problém. Jak jsme nenajeli do dané pasáže čistě, honil jsem bob po dráze a marně se ho snažil srovnat. Tam jsme ztratili všechny šance. Ale riskovat jsme kvůli vidině finálové jízdy museli," rekapituloval Vrba poslední jízdu na dráze s logem pěti olympijských kruhů.