Článek
Jak skousáváte, že sen v podobě medaile se rozplynul?
Je to hodně hořké a špatně se mi o tom mluví. Turnaj jsme měli dobře rozjetý, ale ukázalo se, že vyhrát skupinu vůbec nic neznamená. Asi nás hodně lidí, možná včetně nás, vidělo někde ve finále, nebo s medailí. Bohužel jsme zase nezvládli poslední dva zápasy, stejně jako na domácím mistrovství světa 2015 i rok předtím v Minsku.
Umocňovalo zklamání pozorovat na ledě křepčící Kanaďany?
Nebylo to příjemné, na druhou stranu, pořád je to sport a nejde o život. Mrzí nás to hlavně kvůli lidem, kteří už čekají na nějaký úspěch. Fandili nám v Česku, věděli jsme, jak nám přejí. Je to škoda pro všechny, ne jenom pro nás hráče.
Sám jste zmínil nezvládnuté zápasy o medaile na šampionátech 2014 a 2015. Teď přišel další nezdar. Najdete společného jmenovatele?
Nevím, těžko říct, jestli na špičku opravdu už nemáme. Faktem je, že právě v takových zápasech se ukazuje vyspělost nás hráčů a psychická odolnost. Všechno si musí sednout. Podívejte se třeba na Němce, kterým všechno klaplo a jsou ve finále. Ale taky pochybuju, že budou hrát finále pravidelně na všech turnajích, někdy to prostě takhle přijde. U nás ale není poprvé, že tyhle velké zápasy nedáváme. Asi je neumíme zvládnout. Když jde o hodně, možná nás svazuje nervozita a tíha, jak musíme.
Jak dlouho může trvat, než se vítězná mentalita vrátí?
Samozřejmě se jen těžko můžeme srovnávat s generací, která byla před námi a vyhrávala mistrovsví světa. Vždycky to dokázali hokejovým umem otočit, aby to dopadlo dobře. Je velká škoda pro celý český hokej, jak to zase dopadlo v Pchjongčchangu. A ani bych neříkal, že to byla nějaká smůla, měli jsme to ve svých rukách. Jak zápas s Ruskem, tak s Kanadou. Nezvládli jsme to. Je to jenom o nás.
O zápasech ve skupině i čtvrtfinále jste říkali, že jste si vždy věřili, že nakonec urvete výhru. Nevytratila se v semifinále a boji o bronz vaše víra?
I s Ruskem a Kanadou jsem nám věřil. Na druhou stranu jsme ale v základní skupině vůbec nikoho nepřejeli. Nechci říkat, že jsme nehráli dobrý turnaj. Cítili jsme, že bychom úspěch mohli udělat, ale všechno jsme vyhráli o gól či na nájezdy. Možná jsme to chtěli víc, ale nemůžeme si říkat, že jsme si tu medaili zasloužili za to, že jsme vyhráli všechny zápasy ve skupině. Ani nechci říkat, že jsme ve skupině měli víc štěstíčka a teď se to obrátilo. To si nemyslím. Góly, které jsme dostali od Kanady, byly hloupé. A když jich dostaneme šest, tak se špatně vyhrává. A opakuju, bylo to jen o nás.
Z tribuny to prvních čtyřicet minut proti Kanadě vypadalo, že hrajete až moc svázaně...
Asi jo. Šlo o medaili. Všichni, včetně Kanaďanů, si moc dobře uvědomovali, že je to možná poslední šance udělat úspěch a zahrát si na olympiádě. Moc jsme to chtěli, ale nezvládli jsme to. Asi psychicky.
Cítil jste na mužstvu křeč?
Nevím. Těžko říct. Snažili jsme se, ale Kanada byla dvě třetiny lepší. Každý si pak uvědomuje, že ač není úplně nereálné stáhnout čtyřgólový náskok, tak je psychicky těžké s tím něco dělat. Ale aspoň jsme to nevzdali, pořád bojovali a drželi šanci až do posledních vteřin.
Až opadnou prvotní emoce, jak budete čtvrté místo ze ZOH hodnotit?
Teď jsme já i všichni zklamaní, ale nehodnotil bych to neúspěšně. Makali jsme, parta byla dobrá, užívali jsme si to. Zápasy ve skupině měly perfektní atmosféru, kdy nám fandila spousta Čechů. Samozřejmě nemáme medaili, ale byli jsme v TOP 4. Nějaká pozitiva tam jsou, a až člověk trochu vychladne, s odstupem času určitě nebudou převládat jen ty špatné pocity.
