Hlavní obsah

Nadešel čas sprinterské maturity. Nešťourejte, nechce Erbanová rozebírat citlivé téma

Pchjogčchang

První korejský medailový útok podnikne v průběhu středy na zimních olympijských hrách v Pchjogčchangu česká rychlobruslařka Karolína Erbanová. V závodě na tisíc metrů chce zúročit čtyřletou dřinu z tréninku v Nizozemsku. A nehodlá se spoléhat na druhou šanci, kterou ji následně skýtá nedělní pětisetmetrová distance.

Foto: ČOV/Pavel Lebeda

Česká rychlobruslařka Karolína Erbanová při tréninku před startem olympiády.

Článek
Fotogalerie

„Cílem je medaile. Neříkám si, že to jen nějak odjedu. Nebruslím přece deset let, abych se teď jen zúčastnila. A tady v Pchjongčchangu nadešel čas zúročit čtyřleté úsilí," připomíná Erbanová, že po minulých zimních olympijských hrách v Soči se vydala vlastní cestou, usadila se v Nizozemsku a vsadila na sprinterskou specializaci. „Už jsem do světa sprinterek pronikla, z čehož těžím. A teď je na mě, abych obstála v tom největším testu," přemítá závodnice z Vrchlabí. Jako úřadující mistryně Evropy ve sprintu, navíc ověnčená zlatem a stříbrem na pětistovce z olympijské generálky při SP v Erfurtu, si dělá ambice oprávněně.

Do dějiště her dorazila s předstihem už 1. února, aby se vyvarovala potížím s aklimatizací. „Soustředila jsem se na technické věci na ledě, ale spíše byl pobyt o kouskování času do závodu. Není možné se povalovat, aby si tělo nemyslelo, že je po sezóně. Ale těžkou zátěž jsem tu neměla. Stejně bylo všechno odtrénované, nic nešlo změnit. Bylo to hraní si a hledání pohody," vysvětluje Erbanová.

„Nejtěžší je ustát tlak. Všude kruhy, maskoti olympiády, množství rozhovorů. I proto se snažím nedělat si závod zbytečně velkým v hlavě, aby mě to nespolklo. Když to začnu řešit, jsem schopná dostat se až do neúnosného stavu," přiznává s úsměvem. „Udržuji si svůj svět. Vůbec neřeším formu, protože to může vést k hodně negativní energii. Když bylo nejhůř, sledovala jsem komedie. A taky na to nejsem sama," říká tajemně. „Do kufru jsem si nikoho nepřibalila a do vesnice tajně nepašovala. Víc se v tom nešťourejte," nechce rozebírat citlivé téma, zda vsadila na spolupráci se sportovními psychology.

V žertu ukazuje, jak pronikla do tajů jazyka dočasné domoviny. Klábosí se soupeřkami, s těmi nizozemskými zasedá ke společnému stolu v jídelně olympijské vesnice. A je ráda, že program pro ni začíná závodem na tisíc metrů. „Před sezónou to přitom bylo naopak. Když jsem viděla pořadí tratí na olympiádě, zhrozila jsem se. Ale pak jsem zjistila, že je to vlastně fajn," směje se při představě, že silnější disciplínou bude vystoupení v Pchjongčchangu končit.

Související témata: