Článek
„Vypadaly jako akvabely. Trénovaly ty zvláštní pohyby už před zápasem, kdy jsme je zaznamenali," říkal český útočník Roman Červenka. „Při rozbruslení jsme si dělali srandu, že by nás zajímalo, jestli jsou tu dobrovolně," smál se obránce Jakub Nakládal.
Brankář Pavel Francouz měl specifické roztleskávačky schopné zpěvem přehlušit i reproduktory dvě třetiny za zády. Ale rozhodit se nenechal. „Když jsem během přerušení pil, tak jsem je vnímal, ale já se obecně do hlediště nekoukám, abych se nerozptyloval. Každopádně to bylo něco hodně netradičního," komentoval český gólman choreografii severokorejských roztleskávaček, jimž se dostává speciálního režimu.
Na sportoviště jsou dopravovány autobusy s policejní kolonou čítající šest vozidel doplněnou o autobus členů ochranky. Do areálu pak míří kordónem policistů obklopeny dalšími členy ochranky, která střeží netradiční fanynky i přímo na tribuně, a dokonce je doprovází i ke dveřím toalet.
„Během zápasu jsem si stačil všimnout, jak mávaly vlaječkami. Musím uznat, že i díky nim byla v hale výborná atmosféra," pronesl Nákladal.
Fanoušci skutečně bouřili od úvodního vhazování do závěrečné sirény. Malé skupince českých příznivců se dokonce podařilo strhnout publikum k mexickým vlnám, z čehož byli u vytržení dobrovolníci dohlížející na dodržování pokynu ze světelné kostky nad ledem, aby diváci během hry nevstávali ze sedadel...
„Ječeli při pouhém nahození puku domácích hokejistů. Mnohdy bouřili, aniž by se něco zásadního na ledě dělo, což bylo úsměvné," vykládal Červenka. „Vážně hodně zajímavá zkušenost. Prostě zcela odlišné prostředí, než jsme zvyklí," přitakával Francouz.
S úžasem pak sledoval, jak domácí hokejisté po závěrečné siréně nastoupili na led a klaněli se tribunám, na nichž 6025 diváků aplaudovalo i přes těsnou prohru domácích borců: „Nikdy jsem nic takového neviděl."
