Článek
Náskok na třetího Francouze Jeana Guillauma Beatrixe měl přitom 16 sekund. „Kdyby mu jely lyže jako Jardovi Soukupovi, byl bych klidnější," říkal v tu chvíli Rybář. „Teď už se můžu jen modlit," přišlo trenérovi posledních dva a půl kilometru stíhacího závodu nekonečných. Ale když už vjel na stadión Moravec s luxusním náskokem na třetího Francouze, mohl si zakřičet: „Je to tam!"
Objal se s prezidentem biatlonového svazu Václavem Fiřtíkem, po ramenou je poplácávali kolem stojící trenéři. Stejně jako o dva dny dříve při bronzové medaili Jaroslava Soukupa. S úsměvem na rtech pak Rybář sledoval, jak Moravec vyskočil na stupně vítězů s takovou energií, že by se za takový odraz nemusel stydět ani Jaroslav Bába.
„Ondra je člověk, který dělá všechno na sto procent a to samé vyžaduje od ostatních," charakterizoval Rybář Moravce. Občas to může přinášet drobné třecí plochy. „Někdy si něco vysvětlíme, ale nemám mu to za zlé. Prostě tomu chce dát maximum. Člověk těžko snáší kritiku, ale když si ji nevezmete k srdci, tak se nikdy nezlepšíte. A i pro mě je to někdy poučení," popisuje Rybář, jak se navzájem se svým svěřencem obohacují.
