Článek
„Když si vzpomenu na první start Martiny na olympijských hrách v Turíně, nijak se nezměnila, přestože ve Vancouveru při druhém startu na olympiádě vyhrála. Pořád je skromná, povahově žádné rozdíly nepozoruju. Jen má ve srovnání s dobou před Turínem víc medailí," směje se Eva Sáblíková.
Bojovali proti všem
Klíč k mimořádným úspěchům dcery spatřuje ve skutečnosti, jak na okraji zájmu bylo rychlobruslení v Česku při začátcích jedné z momentálně nejúspěšnějších tuzemských sportovkyň. „Martina neměla nic naservírovaného na podnose. Všechno si musela vybojovat," vybavuje si dceřiny začátky.
„Bojovali jsme proti všem. Soupeřili jsme proti nevědomosti, rychlobruslení nikdo nevěřil, a proto nebyly peníze. Martina nemohla mít co ostatní děti, protože všechno u nás doma šlo do sportu. Ale nikdy si nestěžovala, že jiné holky nosí jinačí oblečení nebo mají něco, co si Marťa musela odepřít," vypráví Sáblíková. „O to víc si obě vážíme každého úspěchu."
Ač má šestadvacetiletá rychlobruslařská hvězda pověst vzorné ženy, dokázala jako malá zazlobit. „Pamatuju si, jak ve čtyřech vylezla na strom a nechtěla dolů. Měla hlídat menšího brášku, ale najednou přiběhla dcera sousedky, že Martina je ve větvích. Viděla v koruně skákat veverky a vyrazila za nimi. Nemohla jsem ji dostat dolů. Hrozila jsem, že nedostane oběd, zmrzlinu, bude mít domácí vězení nebo zákaz ježdění na kole. Už jsem myslela, že budu taky muset lézt na strom, ale nakonec jsem ji dolů dostala," vzpomíná s úsměvem.
Ve čtyřech letech odložila panenky
„Ale jinak byla vzorná. Ve čtyřech letech odložila panenky a vzorně se starala o brášku. Mají spolu skvělý vztah, jde o příklad sourozenecké lásky. Udělají pro sebe první a poslední."
Stejně emotivně jako prožívá Eva úspěchy své dcery, trne při cestách jedné z nejlepších rychlobruslařek světa na závody. „Koupili jsme hned první mobil, který existoval. Pořád platí, že hned po příletu mi volá nebo pošle zprávu, abych měla klid. Před dvěma lety cestovala do Moskvy v den, kdy na tamním letišti došlo k atentátu. Dlouho se neozývala. Přišla jsem z práce a prožila nejdelší minuty života. Nakonec byli kvůli zpoždění při odletu z Prahy odkloněni na jiné letiště," vybavuje si Eva.
V Soči bude poprvé u toho
Při třetím olympijském startu dcery bude osobně. „Turín i Vancouver jsem prožila u televize," přiznává, že bitvy pod pěti kruhy uvidí živě poprvé. „Jsem si jistá, že si závody užiju a po bojích Marti nebudu pár dnů mluvit."
