Článek
Je tedy možné, že za rok nebo za dva se na mistrovství světa objevíte?
Ta možnost tady je, bude záležet na okolnostech. Na tom, jaké budou moje výkony, jak se budu cítit, kdo bude trénovat, zda bude o mně zájem... Já jsem jen rozhodnutý, že letošního mistrovství světa se nezúčastním.
Definitivní konec reprezentační kariéry to tedy není?
To ne. Na příští olympiádě už budu asi starý, nevím, zda vůbec budu hrát. To rozhodnutí se týkalo jen tohoto mistrovství světa. Ale také si uvědomuju, že mi v létě bude 34 let a nevím, jak se bude dál situace vyvíjet, takže to může být můj poslední turnaj. Stejně si myslím, že taková prohlášení nejsou důležitá, vždyť většina lidí je stejně třikrát změní...
S trenérem Růžičkou jste se o svých plánech bavil?
Ne, vůbec.
Takže nevylučujete, že ještě dostanete chuť reprezentovat?
Já nevylučuju nic, reprezentuju rád. Mám rád tady tu partu kluků, tu atmosféru, která tady v tom mužstvu panuje.
Jak reagovali vaši spoluhráči, když si přečetli spekulace o konci vaší kariéry?
Samozřejmě si ze mě dělali srandu, tak jsem jim vysvětlil, že to nebylo žádné oficiální vyhlášení konce reprezentační kariéry.
V reprezentační kabině si užijete hodně legrace, je to tak?
Nemůžu mluvit za ostatní kluky, ale já sem vždycky jezdil rád, té srandy je tu spousta. Samozřejmě někdy ty turnaje dopadly lépe, jindy hůř, ale ta parta byla dobrá vždycky. Trochu se ten mančaft proměnil, ale zase přišli noví kluci, pořád je ta atmosféra výborná.
Jiná než v klubu?
Je znát, že jsme kluci z jedné země, ten humor máme stejný, hrajeme spolu už dlouho. Ta kabina je prostě perfektní.
Kdo bývá nejčastějším terčem vtípků?
Jak kdy. Na tom je skvělé to, že se to mění a nikdo si to moc nebere. Ono by nebylo příjemné, kdyby to byl pořád jeden člověk, ze kterého by si dělali srandu. Každý má něco svého, za co si z něj dělají srandu, každý den je to někdo jiný.
I na brankáře si dovolí?
Určitě, bez problémů, oni si troufnou na kohokoliv. Často to dělají za mými zády (úsměv).
Kdo z hráčů naopak nejčastěji různé fórky vymýšlí?
Ta pohoda není jen v tom, že někdo říká vtipy v kabině nebo je srandovní, ta pohoda je o tom, že se kluci respektují navzájem. Všichni teď bydlíme na ubikaci jak kdysi na intru. Já jsem s Romanem Polákem, který je o spoustu let mladší než já. A také jeden respektujeme druhého. Tohle tady nikdy nebyl problém...
Vzpomněl jste si tedy v olympijské vesnici na roky na internátu v Kladně?
Samozřejmě si na to vzpomínám, i když už je to dávno. Ale myslím, že na to do smrti nezapomenu (usmívá se).
Už přemýšlíte, kde byste jednou chtěl ukončit kariéru? Jestli v Česku nebo v zámoří...
Přemýšlel jsem o tom a pokud by to bylo možné, tak bych ji chtěl ukončit v NHL. Ale samozřejmě záleží na okolnostech. Přizpůsobím se tomu, jak se to bude vyvíjet.
Už na úplný konec kariéry myslíte?
Nemyslím. Ještě nejsem tak starý, můj plán byl vždy končit kolem 37 nebo 38 let, takže ještě mám doufám čtyři sezóny před sebou, i když samozřejmě bude záležet na výkonnosti.
To byste ale olympiádu v Soči ještě stihl.
Víte, u těch starších hráčů už to jde z roku na rok podle toho, jak se cítí a jaká je jejich výkonnost, jestli je hokej baví... Když ano, tak hrají, dokud to jde, a už jim třeba tolik nevadí, že to není na takové úrovni jako dřív. Je to individuální. Já se zatím cítím dobře zdravotně i herně, konec neplánuju.
Jak velkou roli v rozhodování o vaší budoucnosti hraje rodina?
Velkou. Oni trpí tím, jakou mám kariéru, hodně se stěhujeme. Vždyť moje malá byla za poslední roky ve třech různých školách. Určitě na ni taky budu brát ohled, oni na mě brali ohled dlouhou dobu.
Takže na vás tlačí, abyste už skončil?
Naopak, oni mě přemlouvají, abych hrál co nejdéle, protože pak se mnou doma nebudou moct vydržet (úsměv).
V posledních týdnech často spekuluje o tom, že byste mohl Floridu opustit a odejít do jiného klubu. Je těžké se tím nezaobírat?
Teď je to pro mě lehké. Pro mě je prvořadé hrát dobře tady na olympiádě a jsem dost starý na to, abych věděl, že pokud bych se zabýval těmito věcmi, tak to bude odvádět moji koncentraci od toho, co se snažím dělat tady. Naštěstí to mám pod kontrolou (Vokoun má ve smlouvě klauzuli, že bez svého souhlasu nemůže být vyměněn - pozn. red.).
