Článek
„Když se mě ptali, co bych na ni chtěl mít, tak jsem jim říkal jen dvě maličkosti. Jednak bílou barvu kolem mřížky, to se mi už dlouho líbí. A pak něco, co koresponduje s Českou republikou,“ líčil gólman Floridy.
Designér splnil zadání přesně podle Vokounových představ. Na masce v národních barvách se vyjímá velký státní znak. „Moc se mi líbí, je fakt pěkná,“ byl gólman spokojen. „Je velmi módní a je vidět, že ji dělal člověk, který to umí. I to nastříkání je blýskavé a takové víc načančané,“ rozplýval se nad designérovým výtvorem.
Do Vancouveru si přivezl slušnou formu. „Cítím se dobře, pár maličkostí člověka bolí, ale to je normální,“ mávne rukou. Jeho týmu se sice v poslední době nedaří, ale Vokounova statistická čísla budí respekt. V procentuální úspěšnosti zákroků je dokonce na prvním místě v celé NHL.
Propustná defenzíva mu dávala dost důvodů ke zvýšení hlasu. „Za poslední dva týdny jsem ztratil hlas. Myslím, že je důležité na obránce křičet, když třeba nevidím. Z branky mám nejlepší přehled ze všech na hřišti,“ vysvětluje, že zvýšený hlas automaticky neznamená, že by byl s něčím nespokojený. „To není tak, že bych na někoho křičel, protože udělal chybu. Spíš ho upozorním, že je poslední hráč nebo že na něho někdo jede,“ líčí česká brankářská jednička. „Komunikace je totiž pro brankáře strašně důležitá,“ zdůrazňuje.
„Já tím i ventiluju nervozitu. Když člověk křičí, tak pak nemá čas přemýšlet nad blbostmi a udržuje mě to v koncentraci. Pomáhá mi to, i když je třeba hra ve středním pásmu,“ vykládá 33letý brankář, jenž si až donedávna myslel, že tolik na ledě slyšet není. „Až teď jsem se dozvěděl, že kluci v Nashvillu si dělali srandu, že když mě Ballard seknul do hlavy, že to mám za to, jak jsem na ně řval,“ usmívá se bývalý gólman Predators při vzpomínce na zásah hokejovou do hlavy od vlastního spoluhráče z duelu s Atlantou.
