Článek
Mezinárodní lyžařská federace (FIS) ve snaze omezit délku skoků hodlá od příštího ročníku změnit hodnoty požadovaného indexu tělesné hmotnosti (BMI) a zkrátit tak závodníkům lyže. Tím se upraví jejich aerodynamický profil a skokani by neměli létat tak daleko.
Ammann se ovšem domnívá, že diváci stejně chtějí vidět stále delší a delší skoky a závodníci se tak budou muset odrážet rychleji. "A to je docela problém, že protože už teď máme docela velké nájezdové rychlosti. Když skáču na velkém můstku, dopadám v rychlosti minimálně 125 km/h," řekl Ammann, jenž dvěma triumfy ve Vancouveru rozšířil svou sbírku zlatých olympijských medailí na rekordní čtyři.
"Když budeme těžší a budeme mít menší plochu lyží, dojde k tomu, že budeme v závěru rychlejší a dokážu si představit dopad v rychlosti 135 km/h. Musíme najít nějaký způsob, aby byly skoky bezpečné," uvedl Ammann.
Právě švýcarský suverén svým prvním skokem na velkém můstku ve Whistleru přeletěl o čtyři metry kritický bod můstku 140 m. "Je nutná seriózní diskuze o tom, jakým směrem se mají skoky na lyžích ubírat. Vždyť lidi tady dole pod můstkem volali '145, 145'," uvedl nejúspěšnější švýcarský olympionik všech dob.
Ředitel skokanské sekce FIS Walter Hofer úpravu pravidel hájí s tím, že má závodníky chránit. "Budou dopadat dříve. Je to bezpečnější, už nebudou přeskakovat kritický bod můstku. Vždycky se snažíme udržet skokany v oblasti bezpečného dopadu," uvedl Hofer.
Změna regulí může ukončit současnou dominanci závodníků typu Ammanna nebo Rakušana Gregora Schlierenzauera, kteří jsou velmi lehcí a vznesou se tak výš než ostatní. "Obecně se dá říct, že nechceme změnit výkonnost. Ale chceme zajistit konkurenceschopnější prostředí," řekl rakouský funkcionář, jenž řídí skoky už 18 let.
