Článek
V motelu na kraji Velkého Oseku sedí u projektoru pár skupinek lidí a od obyčejné sešlosti ve vesnické hospodě je odlišují snad jen zbrusu nové fanklubové šály. A taky bodrý chlapík, který zábavu řídí - starosta obce a zároveň jeden z šéfů fanklubu Jiří Otta. Jakmile televizní kamera zabere Sáblíkovou, rozcvičující se před startem závodu na 3000 metrů, celý sál propukne v hurónský řev a začne skandovat.
Hlavní příčinou spojení dvaadvacetileté rychlobruslařky a dvoutisícové obce je projekt první rychlobruslařské haly v Česku, která by měla u Velkého Oseku časem vyrůst. Tedy pokud se podaří vyřešit její financování; místní ho považují za nejasné a o reálnosti stavby za 1,5 miliardy často pochybují. Sáblíková, která pochází z Vysočiny, už má v obci dům a pro stavbu dráhy v polabské nížině horuje.
Otta šermuje do vzduchu masivní trubkou, kdysi snad hasičskou. "Konečně jsem ji našel, vždycky, když jsme ji měli s sebou, Martina vyhrála," směje se robustní chlapík, který ani bez trumpety přeslechnout nejde. Někteří členové jsou ve styku s olympijskou výpravou a dávají k dobru novinky z rychlobruslařské reprezentace. Všichni bez rozdílu věří v úspěch - ve zlato.
Není to jen nekritická euforie. Místní fanoušci si dobře uvědomují, že jejich další spojení se Sáblíkovou závisí právě na tom, s jakými výsledky se z Vancouveru vrátí. S olympijskými medailemi by se peníze na okruh sháněly mnohem snáz. A kdyby se obzvlášť dařilo, čeká na Sáblíkovou ve Velkém Oseku ještě jeden bonus. "Kdyby zajela nějaký rekord, dostane na dům nové popisné číslo s jeho hodnotou," vymyslel Otta.
Sáblíková sice v neděli olympijský ani světový rekord nezajela, ale to fanouškům ani v nejmenším nevadilo. Když ujížděla soupeřkám po celých sekundách, sál řičel nadšením a to samé zopakoval i při o poznání pomalejších jízdách největších konkurentek. Slavící klubko těl se nezastavilo dlouhé minuty.
