Hlavní obsah

Žena, nebo muž v ringu? Dochází k nepochopení, vysvětluje expert

Občas jen zakroutí hlavou, když narazí na některé texty či názory na sociálních sítích týkající se účasti boxerek s vyšší hladinou testosteronu Imán Chalífové z Alžírska a Lin Jü-tching z Tchaj-wanu na olympijském turnaji. Jiří Dostal je lékařem Českého olympijského týmu a v Centru sportovní medicíny se fyziologii dlouhodobě věnuje.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Sportovní lékař Jiří Dostal v Centru sportovní medicíny

Článek

Paříž (od našeho zpravodaje) ‑ A tak se na situaci ze svého odborného pohledu dívá z vícero rovin, které do hojně propírané kauzy vstupují.

Co vás z lékařského pohledu v debatách o startu boxerek nejvíc udiví?

Drtivá většina lidí nemá přesné informace, pak dochází k odsouzení těch sportovkyň. Často dochází k nepochopení, že to není záležitost transgender, ale jde o široké spektrum genetických poruch, které se projevuje a dopadá na jedince různým způsobem. Problém je pak samozřejmě u sportu, kde u některých variant jsou hodnoty testosteronu na úrovni mužské populace.

Jak tento problém řešit? Čelila už mu atletika i další sporty…

Na problematiku se obvykle nahlíží třemi pohledy. První je biologický, druhý je etický a třetí právní, ty se musí nějak protnout. A Mezinárodní olympijský výbor směřuje primárně k inkluzi, nejen v této oblasti. Ale razí pravidlo, že odpovědnost je na jednotlivých federacích, které nastavily pravidla, někde lepší, jinde horší. A tady se neřídí pravidly, jaká měla boxerská federace.

Ta neumožňuje sportovkyním s mužskými XY chromozomy soupeřit se ženami, vloni byly obě diskvalifikovány z mistrovství světa. V kontaktních sportech je jejich účast ještě problematičtější.

Samozřejmě, hrozí zranění. Pokud ale obě nezveřejní své zdravotní karty, nikdo nemůžeme zjistit jejich diagnózy. Samozřejmě se pak rozjíždějí spekulace. Je to etický problém, ale ta vlna odsouzení, která se proti nim zvedla, je strašná.

Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.

Je hladina testosteronu jedinou hodnotou, podle níž by se dalo rozhodovat?

Je klíčová, ale je nutné, aby byla přítomna i faktická diagnóza a projevy androgenizace.

Pokud jsou zmíněné boxerky označovány za biologické muže, je to lékařsky správně?

Chápu ten argument, ale je to složité. Biologicky se může jednat o muže, který má retinovaná varlata, co nejsou v šourku, zevní genitálie můžou vypadat jako ženské.

Jaké by podle vás bylo ideální řešení? Stanovit přísná pravidla, jako to třeba udělala atletika?

Jednak odstranit politický náboj a dát tomu procesu totální transparentnost. Tím nemyslím výsledky u jednotlivých sportovkyň, ale popsat ten proces. Atletika má stanovenu sníženou hodnotu testosteronu v krvi na 2,5 nanomolu na litr, což je situace, která se řešila na příklad u Caster Semenyaové a jejích soupeřek. U transgender jsou pravidla přísnější, tam nesmíte projít mužskou pubertou, ale tady jí už projdou a často se na onemocnění přijde, až když ta slečna chce žít sexuálním životem a nefunguje to.

Související témata: