Hlavní obsah

Úsměvná i trapná chvilka české naděje. Ondra se cítil jako amatér

Byl průběžně první a věděl, že účast v závěrečném boji o olympijské medaile už mu nikdo nevezme. Český sportovní lezec Adam Ondra se po druhé části semifinále, tedy obtížnosti, dočkal od převážně francouzského publika potlesku vestoje. Ovace si nechtěně užíval ještě pár minut, narazil totiž na netradiční technický problém.

Foto: Benoit Tessier, Reuters

Adam Ondra během semifinále v lezení na obtížnost. Celkově má z obou disciplín 116.8.

Článek

Paříž (od našeho zpravodaje) - Ondra zůstal stát na pódiu a trvalo mu několik minut, než se s pomocí dobrovolníka dokázal zbavit lana připoutaného ke svému pasu. „Cítil jsem se trochu trapně. Jako amatér, protože si nedokážu rozvázat uzel,“ popisuje s úsměvem.

Normálně používá dračí smyčku, která je však na závodech zakázaná. Musel tedy zvolit osmičkový uzel, jenž nemá tolik nacvičený. „Pak je trochu zašmodrchaný a blbě se rozvazuje,“ líčí 31letý Ondra. Nakonec vše dobře dopadlo, stejně jako celé semifinále.

Český reprezentant byl po první části boulderingu pátý, v obtížnosti zalezl druhý nejlepší výsledek a v součtu obou disciplín postoupil do finálové osmičky ze třetího místa. Lepší byli jen favorité Brit Toby Roberts a vítězný 17letý Japonec Sorato Anraku.

„Nejdůležitější je, že jsem se cítil dobře. Letos byl snad každý závod na obtížnost mírným zklamáním. Nikdy jsem se necítil tak, jak bych si představoval. Až teď. Konečně, fakt skvělé!“ neskrývá radost Ondra.

Přesto bezprostředně po dolezení tušil, že místo v závěrečné a nejvíce bodované pasáži stěny, které bylo nad jeho síly, rozhodně mohl překonat.

„Když jsem spadl, necítil jsem se unavený. Byla to jenom malá taktická chyba. Paradoxně mě čekaly dvě různé možnosti a obě techniky jsou moje oblíbené. Jedna je kolínkování, druhá kozí nožka. Dal jsem kolínko, i když jsem věděl, že to není úplně zamýšlená metoda. Bohužel tolik nefungovala. Než jsem dal kozí nožku, už jsem se trošku unavil a byl dole,“ popisuje Ondra.

Každopádně v pátek ho čeká nový formát soutěže. Zatímco v semifinále byl mezi boulderingem a obtížností den volna, ve finále to bude maximálně hodina a půl. Mimo jiné tak není čas, aby lezcům dorostla sedřená kůže.

„V obtížnosti, kde je jen jedna cesta, si naštěstí ruce tolik nesjedete. Obecně lezení s lanem je na kůži více přátelské než bouldering, kde často dáte dost pokusů, skáčete na hrubé obliny a máte po kůži,“ vysvětluje Ondra. Ve středu sedlo všechno. Kůže ideálně lepila a nezlobí ani bolavé rameno.

Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.

„A teď už je to jedno, mohu jít do všeho naplno. I kdybych si ve finále něco trochu pocuchal, snad se to za chvíli zahojí. Čeká mě vrchol sezony,“ burcuje zkušený brněnský rodák. V cestě za vylepšením šestého místa z Tokia, kde bylo součástí kombinace i lezení na rychlost, mu bude znovu pomáhat i speciální talisman.

Snubní prstýnek zavěšený na krku. „Lezu s ním vždy, tímto je rodina se mnou. Je pro mě důležitý, třeba při nástupu hezky cítím, že ho mám u sebe. A vím, že doma mě sledují,“ dodává.

Fotogalerie