Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) – Pršelo od rána prakticky bez ustání, přesto se tribuny pro 12 000 diváků zaplnily už na kvalifikaci. A když v ní zajel nejlepší jízdu Francouz Nicolas Gestin, zněly areálem ve Vaires-sur-Marne chorály jako na fotbale.
„Přijde mi neskutečné, kolik lidí přišlo na kvalifikaci, v níž o tolik nejde. A v hezčím počasí to bude ještě lepší zážitek. I když já ty třicítky, které nás čekají v příštích dnech, úplně nemusím. Spíš mi bylo líto zahájení, že na tak mimořádnou událost poprvé po deseti dnech tady pršelo,“ líčil Rohan.
Sám dlouho váhal, zda na páteční parádu na řece Seině vyrazit. „Přemýšlel jsem, jestli tam někde stát dlouho v dešti, ale pak jsem si říkal, že to je mimořádná událost, která už se nebude nikdy opakovat. A jsem strašně rád, že jsem byl toho součástí,“ přiznával.
Odpojil se předtím, než část sportovců došla až pod Eiffelovu věž. „Když jsem pak viděl ty záběry, říkal jsem si, že to musela být pecka, ale to už by vzhledem k dnešnímu závodu byl nesmysl,“ věděl. Nebyl zdaleka sám z vodních slalomářů, kdo trávil večer před závody na zahájení, slalomová hvězda Jessica Foxová byla dokonce australskou vlajkonoškou.
Ani ona, ani Rohan a ani žádný jiný favorit ale nezpůsobil svým výpadkem překvapení. „Bylo by hodně špatné, kdybych nepostoupil. První jízdu jsem se snažil hlídat, ve druhé do toho jít víc a něco si zkusit k semifinále, což se mi tedy nepovedlo,“ uznal.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
Dvanácté místo pro pondělní finálový den nic neznamená. „Byl bych radši víc vepředu, ale je to jedno,“ mávl rukou s vědomím, že v Tokiu byl po kvalifikaci osmý a pak si domů vezl stříbro.
Přesně dvanáct kanoistů pak postoupí do finále. „Doufám, že trať trochu ztíží. Bude třeba jet s klidnou hlavou a nedělat chyby,“ popisuje svůj plán Rohan, jehož šéf výpravy Martin Doktor označil za jakéhosi referenta společenských her v olympijské vesnici.
„Někdo to dělat musí a zájem o hry je,“ usmál se. „Já jsem zvyklý, že je hrajeme, je super se poznat s ostatními, protože sportovci jsou většinou hrozně zajímaví lidé, mají zajímavé příběhy a hrozně mě baví si s nimi o tom povídat a seznamovat se. Z Tokia mám spoustu kamarádů a doufám, že teď to bude stejné,“ věří.
A tématem špičkování mezi sportovci je pochopitelně i nová ozdoba Rohanovy tváře v podobě kníru. „I ostatní závodníci se mě ptají, jestli je to nějaké retro. Někteří říkají, že by si ho také nechali narůst, ale že jim to přítelkyně nedovolí. Tak jim odpovídám, že musejí být odvážnější,“ usmívá se 29letý vodák.
A reakce má i z domova. „Spousta kamarádů mi posílá fotky, že mi tím vyjadřují podporu na dálku. Upřímně, mně se to také ze začátku nelíbilo, ale bavilo mě, jak na to reaguje okolí,“ připouští Rohan.