Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) ‑ Proti dalším kategoriím s českou účastí měli čtvrtí z her v Tokiu náročnější postupový klíč. Do semifinále postupovaly jen první dvě posádky, další musely do oprav.
Vpřed vypálili Italové, které na druhé krajní dráze stíhali Češi. „Čekal jsem, že Italové vyrazí ještě rychleji. Bylo docela příjemné vidět, že jsme jeli pěkné tempo a druhou i třetí pětistovku jsme měli nejrychlejší,“ pochvaloval si 41letý Vraštil.
V závěru už se na boj o vítězství nesoustředili, podstatné bylo udržet první dvě místa. „Připravoval jsem se na Belgičany, kteří nás porazili na Světovém poháru v Luzernu, kde jsme tedy nebyli v nejlepší formě. Tak jsem doufal, že od nich budeme odskočeni,“ líčil Šimánek. Přání se mu vyplnilo, Belgii nadělili svěřenci Michala Vabrouška jedenáct sekund.
Proti regatě v Luzernu i evropskému šampionátu, před nímž je rovněž zbrzdila nemoc, se na jezeře Vaire-sur-Marne cítí mnohem lépe. „Zvláštní je, že když ráno vstanu, tak mě bolí nohy jako celý rok, ale to je asi spojené s tou nervozitou,“ usmíval se Vraštil. „Ale cítil jsem se výborně, ta závěrečná příprava se fakt povedla a zůstali jsme zdraví,“ pochvaloval si.
Nic neponechali náhodě, slavnostního zahájení se raději nezúčastnili a zamířili do Českého domu. Hezky v nástupové kolekci. „Vyfotili jsme se v dešti jako celý tým, pak šla část na zahájení a naše malá skupinka si vzala taxíka. A to byl extrémní zážitek,“ pobaveně líčí Šimánek.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
„Cestou taxikář nadával, jak bylo všechno zavřené, otevřeným okýnkem ukazoval různé věci a v půlce cesty nám řekl, že to nejde, ať dojedeme tramvají,“ popisoval. V městské hromadné dopravě způsobili v oblečení od návrháře Jana Černého docela rozruch.
„V pláštích jsme nastoupili na pařížském předměstí do tramvaje a byli trochu za exoty. Ale asi Pařížani věděli, že tu budou i nějací zvláštní lidé, co sem nepatří,“ usmíval se.
Ostrý start je v už prosluněné Paříži čekal v neděli, kdy Vraštilovi začala čtvrtá olympiáda. Premiéru si odbyl v Londýně, v zemi veslování zaslíbené.
„V Anglii to bylo ještě divočejší, Londýn se bude těžko překonávat. Ale na tribunách je lidí spousta i tady, to je skvělé,“ hlásil Vraštil. „Pro mě je to jednoznačně divácky největší akce, co jsem zažil,“ doplňuje ho o třináct let mladší Šimánek.
Vraštil zahlédl na tribuně i vlajku s nápisem Třebechovice pod Orebem, odkud pochází rodina manželky. Ta se s jejich dcerou Violetou dostávala na závodiště trochu komplikovaně.
Jiří Šimánek (vlevo) a Miroslav Vraštil před odletem do Paříže.
„Nějak jim nevyšel autobus, tak je vzal nějaký kolemjedoucí řidič a dovezl sem, což je úplně super, jak jsou tu lidi přátelští,“ oceňoval. A zatímco dcera s manželkou mají v plánu třeba návštěvu Disneylandu, Vraštil se s parťákem bude chystat na semifinále.
Na posledních velkých akcích ho dokázali zvládat, což jim dává sebedůvěru i pro středeční boj. „Věříme závěrečné přípravě v Chorvatsku, že se povedla. Potvrdili jsme si, že jsme rychlí, můžeme jet s čistou hlavou. Neříkám, že tu můžeme porazit všechny, ale většinu těch lodí,“ je přesvědčený Šimánek.
