Taťka Šmoula, Ledecká i polibek, který zamotal hlavu. 10+1 nejzajímavějších momentů z Paříže

Jmenuje se Philippe Katerine, je francouzský zpěvák, nicméně pro mnohé zůstane „taťka Šmoula“ z podivného zahájení pařížské olympiády. Ztvárňoval nahého řeckého boha Dionýsa, ovšem podobně jako drag queens představující Ježíše a napodobující Poslední večeři vzbudil kontroverzi a rozpaky. Po vlně kritiky se francouzští pořadatelé za to omluvili katolické církvi a všem křesťanům. „Zahajovací ceremoniál se snažil oslavit toleranci ve společnosti,“ uvedla mluvčí organizačního výboru Anne Descampsová. Ale třeba vystoupení zpěvačky Céline Dion z Eiffelovy věže a její podání Edith Piaf bylo fascinující.

Je vítězem rekordních 24 grandslamových titulů, jenže olympijské zlato až do Paříže Novaku Djokovičovi v jeho úchvatném životopisu chybělo. V areálu Roland Garros si ale po fantastickém finále (7:6, 7:6), v němž čelil Carlosi Alcarazovi, v 37 letech velký sen splnil. „Byl to neuvěřitelný zápas, neuvěřitelná bitva. Hrál jsem svůj nejlepší tenis. Dal jsem duši, tělo, abych vyhrál. A jsem nadšený, že se mi to povedlo proti chlapíkovi, který je momentálně nejlepší na světě. Je to největší úspěch, který jsem jako sportovec zažil,“ řekl Djokovič. Leckdo míní, že teď už je v tenisovém světě tím nejlepším z nejlepších.

Na Tour de France byl ještě tím třetím vzadu za Pogačarem a Vingegaardem, na olympiádě se při jejich absenci stal absolutním cyklistickým vládcem. Belgičan Remco Evenepoel jako první jezdec v historii vybojoval zlato v časovce i v silničním závodě. Ten měřil 272 kilometrů, 24letý Evenepoel zaútočil ve stoupání na magický Montmartre a nezastavil ho ani defekt čtyři kilometry před cílem. V něm pak zastavil, zvedl vítězně ruce, a vznikla tak jedna z ikonických fotek pařížských her.

Až budete hledat nejúspěšnější ženu olympijské historie, najdete nově vedle sovětské gymnastky Larisy Latyninové jméno plavkyně Katie Ledecké. Americká kraulařka prokázala, že se na velké akce umí skvěle připravit. V Paříži rozšířila svou sbírku celkem na čtrnáct cenných kovů. Z toho vlastní devět zlatých, stejně jako Latyninová. Ledecké, jejíž dědeček z otcovy strany Jaromír se narodil v Praze, je přitom jen 27 let a hlásí, že za čtyři roky na domácí půdě v Los Angeles bude připravena rekordy dál posouvat.

Pokud bychom nepočítali rok 1900 a neuvěřitelných 102 medailí rovněž z domácích her, mají za sebou Francouzi nejúspěšnější olympiádu. Jejich účet se zastavil na 64 plackách s kusem Eiffelovky (16 zlatých, 26 stříbrných, 22 bronzových). Nad všemi reprezentanty ale ční dva muži symbolizující celé tažení. Francouzskou minulost, současnost i budoucnost. Dvaadvacetiletý Léon Marchand si jako čtvrtý plavec v historii pověsil na krk čtyři zlaté na jedněch hrách. A pak je zde o třináct let starší Teddy Riner, s pěti zlaty a cennými kovy z posledních pěti olympiád naprostý judistický král. O jejich postavení svědčí i to, že sehráli nemalou úlohu na slavnostním zahájení či zakončení.

Zdálo se, že se na předchozích hrách v Tokiu uzavírá její báječná kariéra. Z olympijského zápolení Američanka Simone Bilesová kvůli psychickým potížím odstoupila, svědčila v monstrprocesu proti zvrhlému lékaři Nassarovi, dva roky nezávodila. Jenže v Paříži se gymnastka a jedna z nejsledovanějších sportovkyň světa vrátila ve velkém stylu. Přidala do své sbírky tři zlaté (a jedno stříbro), celkem má na kontě sedm zlatých. O dva triumfy zaostává za zmíněnou americkou plavkyní Katie Ledeckou a bývalou sovětskou gymnastkou Larisou Latyninovou. „Před pár lety bych nevěřila, že tady ještě vůbec budu závodit. Takže rozhodně nejsem zklamaná z toho, že z Paříže odjíždím se čtyřmi medailemi. Naopak jsem na sebe pyšná. Teď jsem především ráda, že už to celé skončilo.“

Nejrychlejší muž planety. Není prestižnějšího označení, o které se bojuje pod pěti kruhy. Teď se jím může (a často bude) honosit Noah Lyles. Co na tom, že Američanův trup protnul cílovou čáru o pouhých pět tisícin dříve, nikdo ho na stovce nezastavil. Stopku mu vystavil až covid, jehož přítomnost ve svém těle ohlásil poté, co naběhl na start dvoustovky jak utržený ze řetězu a pak skončil třetí. Vítězný Letsile Tobogo na dotaz, jestli by on mohl být tváří sprintů, vcelku výstižně vyhlásil: „To ne, tou je Noah, já nejsem tak hlasitý a arogantní.“

Muži mezi ženami?

Téměř celou olympiádou se nesl příběh dvou boxerek, které byly na loňském mistrovství světa diskvalifikovány, protože údajně nesplnily pravidla ohledně přítomnosti mužských XY chromozomů. Alžířanka Imán Chalífová i Lin Jü-tching z Tchaj-wanu však na hrách startovat mohly a své soutěže vyhrály. Navždy zůstane v paměti krok Italky Angely Cariniové, jež úvodní duel s Chalífovou raději po 46 sekundách se slzami v očích vzdala, byť se poté omluvila s tím, že nechtěla rozpoutat vášnivé debaty, jaké proudily nejen sportovním světem.

Dva individuální výkony předčily nejen všechny aktuální soupeře na Stade de France, ale i napříč atletickou historií. Létající Švéd Armand Duplantis už si ve svém deníčku světových rekordů může odškrtnout metu šesti a čtvrt metru, americká překážkářka Sydney McLaughlinová-Levrovová posunula historický zápis na 50,37 s. „To je čas jak z jiné říše,“ s obdivem v hlase vystihla její výkon dvojnásobná světová šampionka Zuzana Hejnová.

Globálně zřejmě nebylo v Paříži obletovanější party. Američtí basketbalisté přivezli mančaft nabitý hvězdami v čele s nestárnoucím LeBronem Jamesem. Borcem, který se ve 39 letech stal nejužitečnějším hráčem turnaje. Pro USA pátého zlatého v řadě. Zmiňme rozhodně i čtvrtý triumf pro Kevina Duranta, což se žádnému basketbalistovi předtím nepovedlo. Nebo neuvěřitelné výkony Stephena Curryho v semifinále proti Srbsku a finále s domácí Francií. Američané byli zkrátka k neporažení a označení Dream Team, které patří primárně mužstvu z Barcelony 1992, si právem zaslouží. A že olympiáda spojuje? I sportovci z řad nejzářivějších slavili ve stylu Turka Yusufa Dikece, který se prostřílel ke stříbru doslova s rukou v kapse.

Je to tenisová disciplína, která zůstává na okraji zájmu. Jenže po zlatém triumfu Kateřiny Siniakové a Tomáše Macháče a především jejich vítězném polibku se i smíšená čtyřhra dostala na přední stránky světových médií. „Nejkrásnější olympijská láska,“ psal kupříkladu německý Bild. I zahraniční novináře zaujalo, že se dvojice před turnajem v osobním životě rozešla, nicméně na kurtu působili jako dokonalý pár. „Jste spolu, nebo ne?“ ptal se po jejich vítězství i jeden zahraniční žurnalista. „My jsme takoví profesionálové, že jsme se rozešli, abychom se mohli plně soustředit na tenis a medaili, což se podařilo,“ žertoval Macháč.