Článek
Paříž (Od našeho zpravodaje) - Do cíle rozjížďky dojeli těsně třetí, čímž jim unikl přímý postup do semifinále, a věděli, že si musí střihnout jednu opravnou jízdu navíc. Havel se Špicarem ještě zvládli odvézt loď do loděnice, pak ale o sobě dal vědět Havlův žaludek.
„Letělo to pětkrát ven,“ řekne upřímně za pár dnů 33letý Havel. „Ale já jsem tím trošku známý, že mě laktát dožene ve velkém. Je to spojené s nervozitou z první jízdy, pak se to vyplaví všechno ven. Ta pětistovka je celá odjetá na hrozném laktátu a tělo s tím bojuje tímto způsobem.“
Ne, není to ojedinělý případ, kdy tvrdí hoši končí po svých závodech v nelichotivých pózách. I kanoista Petr Fuksa, který s bratrem Martinem jel rozjížďku chvíli před českými kolegy, popisoval: „Nejhorší jsou po jízdě ruce a žaludek. Bývá mi na zvracení, nedokážu ani stát rovně.“
Zároveň ale zkušení závodníci už vědí, jak s tělem pracovat. Havel se Špicarem si na 15 minut zdřímli, dali svačinku a fyzioterapeutka je připravila na čtvrtfinále, které následně vyhráli. „Je to hodně povzbuzující, protože konkurence je tvrdá. V naší jízdě byli poslední na nepostupovém místě loňští vítězové Evropských her a ve druhé jízdě vypadli vicemistři světa z roku 2023. Žádná chyba se neodpouští,“ říká Havel.
A Špicar přiznává, že ho výhra uklidnila.
Ten druhý jmenovaný je na olympiádě novic. V Riu sice plnil roli náhradníka ve čtyřkajaku, ale do závodů nezasáhl. „Takže je to teď splněný sen a já jsem furt jak Alenka v říši divů.“
To Havel je naopak mazákem. Je na třetích hrách, z těch předchozích v Londýně a Riu má bronzy ze čtyřkajaku. Paříž bere jako loučení, protože za čtyři roky mu bude 37 let a jak říká, tak disciplíny se pořád zrychlují a on nejspíš už neudrží krok. „Jsme v pozici, kdy můžeme překvapit a tlak si na sebe můžeme vyvinout jen sami. Snažím se k tomu přistupovat v klidu, odvést co nejlepší práci na vodě, abychom odjížděli spokojení, že jsme tady nechali všechno.“
Na rozdíl od jiných českých reprezentantů v rychlostní kanoistice se ubytovali v olympijské vesnici. Z té je to sice do areálu Vaires-sur-Marne hodina jízdy, ale vzhledem k programu, který jim teď nabízí dva volné dny, je to přijatelné.
„Původně jsme měli bydlet taky tady, ale týden před olympiádou jsme se rozhodli, že budeme ve vesnici. V autobuse jsme většinou sami a ve vesnici má člověk vyžití, může pokecat s ostatními. Hlavou je pořád na olympiádě, ale zároveň se oprostí od závodů a nervozita je menší,“ míní Špicar. Jeho parťák Havel pak přidává: „Být sami ve dvou na apartmánu a čekat dva dny na závod by bylo ubíjející a myslím, že by na nás ta nervozita dolehla mnohem víc, než když máme ve vesnici odreagování.“
V pátek po jedenácté přijde jejich chvíle. Z osmičlenného semifinále proklouznou do velkého finále čtyři posádky. Budou mezi nimi?
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
