Hlavní obsah

Smutná tečka a nostalgie. I Češi chtějí dokázat, že vyřazení z olympiády je chyba

Tak jako desetitisíce dalších Čechů vyrazili začátkem léta do Chorvatska. Jenže Miroslav Vraštil s Jiřím Šimánkem nezamířili za sluníčkem na tamní pláže, ale tvrdě makat do města Sinj, své už tradiční základny pro vrcholné akce. S vědomím, že olympijské hry v Paříži budou pro jejich veslařskou disciplínu dvojskif lehkých vah poslední.

Olympijské loučení. Lehké váhy startují na hrách naposledy, o to prestižnější a vyhrocenější to v Paříži bude, předvídají čeští veslaři.Video: Sport.cz

Článek

Jako sparingpartnery měli chorvatské dvojnásobné olympijské vítěze bratry Sinkovičovy a k tomu idylické tréninkové podmínky. Dvacet kilometrů dlouhá přehrada, křišťálově čistá voda, žádné čluny. „Také jsme teď poprvé sedli na loď na Vltavě a hned viděli ten velký rozdíl, jak je tu hlučno,“ popisoval Šimánek už zpět v Praze.

Jeho parťák Miroslav Vraštil se ve svých 42 letech vydá už na čtvrtou olympiádu. Po dvou startech ve čtyřce bez kormidelníka před třemi lety v Tokiu se Šimánkem zazářil čtvrtou příčkou, kterou pak předvedli i na mistrovství světa a Evropy. Vždy v lehkých vahách. Ty však na jezeře Vaire-sur-Marne v blízkosti Paříže napíšou svůj olympijský epilog.

Počet disciplín, v nichž váhový průměr mužské posádky nesmí přesáhnout 70 kg (a nikdo z veslařů nesmí mít přes 72,5 kg), se postupně snižoval a za čtyři roky v Los Angeles už „lehkáče“ nahradí příbřežní veslování.

„Nechci říct, že to je víc o náhodě, ale přece jen to není tak výkonnostně zaměřený sport jako ten náš. Možná to nějaké diváky přitáhne, i když určitě budou ve výhodě přímořské země, které můžou trénovat ve vlnách,“ přemítá Šimánek.

Každopádně bude loučení v Paříži emotivní. „Je trošku nostalgické, že budeme poslední posádky, které se postaví na start, bude to pro nás mít takovou smutnou tečku,“ neskrývá 28letý veslař.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Jiří Šimánek (vlevo) a Miroslav Vraštil budou v Paříži obhajovat čtvrté místo.

„O to vyhrocenější závody budou. Všichni se na poslední olympiádě chtějí předvést a ukázat, že byla chyba nás vyřadit z olympijského programu,“ přitakává jeho ostřílenější kolega.

I proto si jejich olympijské vystoupení nenechá ujít početná skupina známých a příbuzných. Šimánek hlásí zhruba desetičlenný fanclub, Vraštil ještě o dva kusy větší. „Vstupenky stály docela majlant, ale bydlení našli asi deset minut od závodiště, navíc blízko Disneylandu, kam určitě vyrazí,“ kvituje otec tříleté dcery.

Po havajském Ironmanovi tak malá Violeta uvidí vrcholný sportovní výkon svého tatínka i na olympiádě. „Těším se, až mě uvidí. Tolik si neuvědomujeme, jak jsme pořád v takovém tréninkovém režimu, že jsme olympionici a je to něco výjimečného. Ale třeba na to dcera bude jednou vzpomínat, jako já vzpomínám, že byl táta na olympiádách,“ věří Vraštil.

Jeho tatínek Miroslav Vraštil starší, s nímž má společnou lásku k veslování i triatlonu, startoval rovněž na třech olympiádách a jako divák možná vyrazí do Paříže.

„S ním je to složitější, chtěl by jet, ale strašně těžce zvládá nervozitu. Mám dojem, že by tam strašně rád byl, když se nám to povede, a strašně nerad by tam byl, kdyby nás viděl zklamané. Vstupenky pro něj mám, možná se rozhodne až po rozjížďce, když uvidí, že jsme ji vyhráli o pět sekund, ale to mu asi nezaručíme,“ směje se pokračovatel úspěšné sportovní rodiny.