Hlavní obsah

Slzy i úsměv na závěr. Pohádka, o které budeme vyprávět dětem, říkaly Češky

Byl na ně v mnohém zvláštní pohled. V očích se jim leskly slzy smutku, jenže zároveň měly ve tváři široký úsměv radosti a štěstí. Byla sobota před jedenáctou večer, na dohled zářila majestátní Eiffelovka a plážové volejbalistky Barbora Hermannová s Marií-Sárou Štochlovou se v silných emocích po porážce od Kanaďanek v předkole play off loučily s olympiádou, na které vlastně ani neměly být. „Byly jsme vděčné, že jsme se sem dostaly a zároveň jsme měly bolavé srdce,“ říkala Hermannová.

Foto: Louisa Gouliamaki, Reuters

Marie-Sára Štochlová a Barbora Hermannová v zápase proti Kanaďankám

Článek

Paříž (od našeho zpravodaje) – Pět minut před jejich zápasem ustal po téměř dvou hodinách déšť. Přesně v celou kurt zhasl, aby ještě více vynikla blikající Eiffelova věž a celý spektákl, který olympijské zápasy v Paříži provází, byl magičtější.

I Marie-Sára Štochlová si v tu chvíli v duchu říkala, že se bude soustředit jen a jen na začátek duelu, jenže nedalo jí to a zase zůstala tou krásou ohromena. „To zahájení je strašně speciální a zůstane mi vryto v paměti. Snažila jsem se nasát zážitky, abych mohla všem vyprávět, že jsem tam byla,“ popisovala.

Její parťačka ji hned poopravila. „Vždyť tě všichni viděli!“

„Tak abych to pak mohla vyprávět dětem.“

Když jste přímo na místě, chápete to upřímné ohromení, které ještě násobí fakt, že ony dvě v Paříži původně neměly být. V kvalifikaci neuspěly, jenže nizozemský svaz nakonec své nominační místo pustil, a to připadlo právě Češkám.

Foto: Jaroslav Svoboda, ČTK

Pohled na zápas českých plážových volejbalistek

„Jestli existuje divný postup na olympiádu, pak je to rozhodně ten náš. Ale být teď tady je pro nás pohádka,“ líčila Hermannová.

A Štochlová, která sama říká, že mluví méně, rázem spustí salvu slov. „Za normálních okolností je kvalifikace náročná fyzicky a emocionálně, ale co my jsme za posledního půlroku zažily… Jsme fakt dobré a odolné. Ale tři roky jsme sem směřovaly, zasloužily jsme si tu být. Potvrdily jsme to postupem ze skupiny, za což jsem ráda. Chtěly jsme si to užít plnými doušky.“

V předkole play off to však byla až příliš jasná záležitost. S kanadským párem Melissa Humanaová-Paredesová, Brandie Wilkersonová, tím nejsilnějším, který mohly do předkola nafasovat, prohrály 0:2 na sety. Po chybách na servisu a v obraně byly až snadnou „kořistí“. A když si k tomu připočtete, že v hledišti měly své partnery i řadu kamarádů, máte odpověď na slzy i úsměv.

„Po zápase jsme si uvědomily, že jsme vlastně vděčné, že jsme se sem dostaly. Ale ve stejnou chvíli nám tekly slzy, protože jsme věděly, že jsme měly na víc. Hrozně nás to mrzelo. Pak se člověk rozhlédne na centrkurtu kolem sebe, vidí stadion plný lidí, kteří si užívají beachvolejbal. A i my si to užily, zároveň jsme měly ve stejnou chvíli bolavé srdce,“ říkala Hermannová.

Bylo skoro jedenáct večer, ona věděla, že zase nejspíš zabere až kolem čtvrté ráno, a tak zvažovala, že s přítelem vyrazí na procházku po Paříži. „Možná se den dva zdržíme, zafandíme jiným sportovcům. Ale není to tak, že by zítra ráno začínala dovolená. Musíme myslet na to, že nám na olympiádu navazuje mistrovství Evropy v Nizozemsku,“ popisuje Hermannová.

Je jí 33 let, její parťačce o osm méně. Olympiáda povětšinou bývá vyvrcholením cyklu, takže se nabízí otázka, co ony a Los Angeles 2028.

Hermannová pokrčí rameny. „Za mě je to hodně daleko.“

„Tak,“ přikyvuje Štochlová.

Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.