Sen o zlaté obhajobě byl fuč za pár minut. Úplně se stydím, zkritizoval se český hrdina z Tokia

Paříž (od našeho zpravodaje) ‑ Jeden terč z úvodních pětadvaceti mu uletěl. Žádný průšvih. „To jsem zvládl ještě dobře, ale byl jsem strašně nervózní a svázaný. Říkal jsem si, že to nejde a musím se uvolnit,“ plánoval. Jenže pak přišla střelecká pohroma.

Jen 21 z 25 zásahů, sešup pořadím dolů, konec nadějí. „Chyba přišla hned u čtvrtého terče. Celkem jednoduchý, nevím, co jsem udělal, ale zůstalo mi to v hlavě a minul jsem hned další a úplně se mi to sesypalo,“ posmutněle líčil brněnský brokař.

Střelci mají v trapu vždy dvě rány, ale ani ty nestačily. „Ty druhé mi vůbec nevycházely. Potřeboval jsem je čtyřikrát a ani jednou jsem nezasáhl,“ kroutil hlavou nad svým součtem. „Jednadvacet je hrozný výsledek a konec závodu, úplně se stydím,“ byl k sobě kritický.

Hlavou se mu honilo, kolik času přípravě obětoval. „Byli jsme na kempu, teď čtrnáct dnů pryč z domu a za 25 minut je všechno pryč. Jako když v jiných sportech vypadnete v prvním kole, příprava jde vniveč a přemýšlíte, že už byste radši byli doma,“ charakterizoval své rozpoložení.

Přitom mu nic nenaznačovalo, že by měl výpadek při vrcholu sezony přijít. „Takhle špatně jsem nestřílel ani v tréninku, v neděli jsem zapsal 73, mělo to vzestupnou tendenci, ale tohle vás sesadí dolů,“ popisoval. I v třetí položce jednou chyboval. „Trefím prvních šestnáct bezvadně na první a pak bum bum a je tam nula,“ pokrčil rameny.

Měl v hlavě, že obhajuje zlato, takové myšlenky nešlo vytěsnit. „Je jiné, když jedete na olympiádu, že můžete překvapit, to je snazší. Sport není pro slabochy, ale je složité, když to od vás očekávají fanoušci i rodina, byť ta ví, jaké střílení je,“ líčil otec dvou dětí.

Dobře to zná i současný reprezentační kouč Petr Hrdlička, jenž senzačně slavil zlato v Barceloně 1992. „Chtěl jsem na další olympiádu a nedostal jsem se tam. Čím víc jsem chtěl, tím víc se to kazilo,“ vybavuje si neúspěšnou snahu o Atlantu.

Soutěž ještě nekončí, třicet střelců bude o šest finálových příček bojovat ještě v úterý. „Nevzdáváme se naděje. Jirka nemá co ztratit, zkusí trefit maximální počet terčů, někdo se může špatně vyspat, mít v hlavě, že je na tom dobře,“ říká Hrdlička.

Jenže Lipták je realista. „Myslím, že šance už není,“ uznal. I kdyby trefil všechny terče, dostane se na 119 bodů. Před třemi lety v Tokiu zapsal v kvalifikaci 124 zásahů, postupovalo se za 122.

„I když mi to nejde a trápím se, na každém závodě chci střílet čistě. Ale výsledky ostatních jsou tak vysoké, že i kdybych dal čistých padesát, myslím, že to není reálné. Chci do toho jít v jiné formě a slušně to tu uzavřít,“ předsevzal si. „Jirka je bojovník. Nevzdáváme to, makáme,“ burcuje kouč Hrdlička.