Kolem hřbitova do moderního sportoviště. Plavci už zkoušejí pařížského giganta

Paříž (od našeho zpravodaje) - Upravit halu do současné podoby nebylo vůbec nic snadného. Vždyť moderní stavba otevřená v roce 2017 slouží primárně rugbyovému klubu Racing 92 a společenským akcím.

V posledních letech si zde lidé mohli poslechnout Rolling Stones, Paula McCartneyho, Pink nebo Imagine Dragons. A v květnu, přibližně dva měsíce před startem olympiády, měla v aréně čtyři po sobě jdoucí koncerty Taylor Swift.

Organizátoři dostali klíče od haly 15. května. „Celkově jsme měli na vybudování necelých 60 dní. Byl to skutečný technický a architektonický výkon,“ popisoval před hrami manažer sportoviště Denis Navizet. A jak tedy La Défense Arena aktuálně vypadá?

Vznikly dva bazény, hlavní a tréninkový, které odděluje nově vybudovaná tribuna určená primárně médiím. Její dominantou je desítky metrů dlouhá světelná obrazovka. „Výška stěny je 22 metrů, bylo potřeba téměř 20 kilometrů lešení,“ nastínil Navizet. Zázemí mají plavci včetně české čtveřice ve složení Barbora Seemanová, Kristýna Horská, Daniel Gracík a Miroslav Knedla krásné. Moderní.

„Bazén je gigantický, to byl pro mě trochu šok. Napoprvé mi prostředí kvůli málo lidem přišlo lehce nekomfortní, připadala jsem si jak malá rybička v rybníce,“ líčí své dojmy Horská.

Po rekonstrukci a oddělení haly může jejich výkony sledovat až 15 tisíc fanoušků. Ty snad neznepokojí, že při přesunu z metra musí část cesty absolvovat podél přilehlého hřbitova.

Mimochodem, hloubka je 2,3 metru a celá nová podlaha leží nad úrovní rugbyového hřiště. „La Défense Arena byla původně zamýšlena jako sportoviště pro gymnastiku, plavání se mělo uskutečnit v novém vodním centru ve čtvrti Seine-Saint-Denis. Nakonec ale rozhodla možnost velké divácké kapacity i finanční stránka projektu,“ vysvětlil Navizet.

„Jsem překvapená, že je zde málo kruhů. V Tokiu byly po celé délce, tady jen nahoře u stropu. Všude je napsáno Paříž, jinak nic. To mi přijde trochu škoda,“ dodává Horská.

Knedlu pak potěšilo, že nemusí řešit například problém s vizuální stránkou střechy. „Někde bývají světla křivě a my znakaři to pak odnášíme. Počítali jsme, že bych měl plavat na druhé dráze, a když jsme se dívali na strop, všechno vycházelo ideálně rovně. Budu se mít čeho chytit,“ popisuje.

Koncem plaveckých soutěží organizátorům práce rozhodně spíše začíná. V noci ze 4. na 5. srpna budou mít pracovníci přibližně 9 hodin na to, aby bazén upravili na souboje o zlato ve vodním pólu. A pak zase zpět na start paralympiády.