Článek
Paříž (Od našeho zpravodaje) – Byl jim zakázán vstup na slavnostní zahájení, neuslyší hymnu ani neuvidí vlajku své rodné země, nafasovali i neutrální olympijské dresy. Nicméně navzdory válečnému konfliktu na Ukrajině dorazilo do Paříže 15 ruských a 17 běloruských sportovců, které Mezinárodní olympijský výbor (MOV) prolustroval, že veřejně nepodporovali válku či nejsou (nebyli) členy armádních a jiných bezpečnostních složek.
Jenže organizace Global Rights Compliance, která sleduje porušování humanitárního práva ve válečných konfliktech, i zmiňovaný časopis Politico upozorňují na případy, kdy na olympiádu proklouzli sportovci, u nichž jsou vážné pochybnosti.
Global Rights Compliance (GRC) mluví o deseti Rusech a sedmi Bělorusech, Politico přímo označuje trio ruských sportovkyň. V obou případech je ale shoda právě na Vesninové, která lajkovala a sdílela příspěvky o „vojenských výkonech“ ruských vojáků zabíjejících na Ukrajině a také příspěvky zobrazující ruský proválečný symbol „Z“. Podobně se chovala i další ruská tenistka Diana Šnajderová či cyklistka Alena Ivančenková.
„Lajkovala příspěvky zpochybňující právo Ukrajiny na existenci nebo podporující ruskou anexi ukrajinských území Doněcku a Luhansku,“ píše GRC.
Proti Angele Bladcevové, která závodí ve skocích na trampolíně, zase svědčí videa, na nichž pózuje u proruských válečných symbolů. Ruský kanoista Korovaškov má vazby na národní bezpečnostní agentury, a i před pozdějším smazáním na sociálních sítích hrubě urážel Ukrajince.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
A jak upozorňuje Politico, tak do Paříže dorazil i šéf ruského tenisu Šamil Tarpiščev, který aktivně podporuje mobilizaci sportovců země k boji proti Ukrajině.
I proto ukrajinští sportovci a funkcionáři dávají hlasitě najevo nevoli. „Máme mnoho sportovců, kteří jsou v současné době v první linii, nebo kteří dokonce zemřeli,“ řekl za judisty trenér Vitalij Dubrova. Celkem Ukrajina uvádí, že od ruského napadení zemřelo ve válce 487 jejích sportovců.
Russia killed 487 Ukranian athletes since the beginning of the full-scale war.
— Kate from Kharkiv (@BohuslavskaKate) July 26, 2024
Sport is not out of politics.#BloodyOlympics pic.twitter.com/QJUC90m2j4
Svolení MOV k účasti ruských a běloruských sportovců vyvolalo velkou kontroverzi. Někteří sponzoři to hlasitě kritizovali, stáhli se z podpory. V den zahájení nesouhlas s jejich startem zopakoval také český premiér Petr Fiala.
„Představme si tu olympijskou myšlenku, myšlenku míru, myšlenku soupeření podle pravidel. Rusko žádná pravidla nerespektuje, agresivně útočí na Ukrajině na civilní obyvatelstvo. To je něco, co prostě nelze tolerovat; a pak si představte, že tady budou ukrajinští sportovci, kteří se nemohli připravovat. Jejich sportovní zařízení jsou rozstřílená a často, místo aby se připravovali v tréninku, bojují za svou zemi na frontě.“
Když se Sport.cz zeptal tenistky Karolíny Muchové, jestli jí účast Rusek vadí, jen odpověděla: „Nemám na to žádný názor.“ Přece jen starty ruských tenistek na okruhu WTA jsou běžné, některé v Rusku už nežijí. Nicméně olympiáda má i etický a mírový rozměr. Premiér Fiala pak přidal, že patnáct ruských sportovců v neutrálních barvách bere za „přiměřený počet“. „Podle mých informací až tak nejsou reprezentanty putinovského režimu.“
Je pravda, že třeba ruské federace zápasu a juda se rozhodly hry zcela bojkotovat. Nechtěly, aby jejich reprezentanti v Rusku byli zrádci, kteří přijali ponižující podmínky MOV. Kreml pak „odvahu“ sportovců kompenzuje finančně, třeba obhájci olympijského zlata dostanou za neúčast 500 tisíc rublů.
