Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) – Ale vraťme se v Davídkově příběhu ještě o tři olympiády zpátky. Před hrami v Londýně se v Česku rodila pozdější vlajková loď české kanoistiky – čtyřkajak.
Jenže přípravu posádky zasáhla zpráva, že její nejzkušenější člen posádky Jan Štěrba měl mít pozitivní dopingový test. K Dostálovi, Danielu Havlovi a Lukáši Trefilovi tak do lodi naskočil právě Davídek.
Odjel s výpravou do Londýna, ale na místě Štěrba vleklou právní bitvu vyhrál a mohl se vrátit do posádky. Davídek tak zůstal mimo olympijskou vesnici, atmosféra nebyla ideální. Čtyřkajak si pak dojel pro svůj první olympijský bronz.
„Byl jsem tomu strašně blízko. Někdy mě i mrzí, že jsem na to nedosáhl,“ vzpomíná Davídek. Dál závodil, ale pomalu se začínal chystat směrem k trenérské kariéře. A Dostál si ho vybral kvůli jeho odbornosti i přátelství, které je pojilo.
„My jsme velcí kamarádi, to je důvod toho ohromného úspěchu. Pepa mi šel za svědka, jezdíme spolu na dovolenou, vždycky se u nás zastaví a moje děti ho mučí,“ usmívá se Davídek. „Pepa má specifický humor, který spousta lidí nechápe. Ale my jsme stejná krevní skupina,“ vyprávěl kouč, jenž je o šest let starší než jeho elitní svěřenec.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
Neklapalo na vodě hned vše ideálně, když Dostál po deseti letech u Karla Leštiny změnil trenéra i přípravu. Vloni byl na mistrovství světa pátý, medaili nezískal ani na své parádní trati 500 m.
„Tam se nepovedla finální příprava, Pepa měl střevní chřipku. Ale kvalifikoval se na olympiádu a my řešili, co dál, protože všichni věděli, že tu olympiádu chce vyhrát,“ popisuje Davídek. Zaměřili se na každý detail počínaje stravou. Dostál měřící 202 cm potřeboval pár kilo shodit, proto se spojili s expertem Liborem Vítkem na sportovní výživu.
„A obrovský kus práce odvedla Kája Paloudová,“ děkuje Davídek budoucí Dostálově švagrové. „Začala s námi jezdit na soustředění jako nutriční terapeutka. Připravovala mu jídlo a svačinky jako malému dítěti. Začal hubnout, a to ho nakoplo,“ viděl kouč.
Když jsem se s týmem radoval, bylo mi zle, braly mě mrákoty, ale ten okamžik za to stál, popisuje Josef DostálVideo: Sport.cz
Připravovat se začali i na specifický olympijský program se semifinále a finále v jeden den. „Pepa říkal, že je závodník jedné jízdy, dvě za den dát nedokáže,“ líčí Davídek. To chtěli změnit.
Hned, jak to šlo, zjistili si od reprezentačního trenér Pavla Hottmara olympijský program a přizpůsobili mu tréninky. „Trénovali jsme v časy, kdy tu měl závodit, aby si na ty dvě jízdy po sobě zvyknul,“ říká. Inspiroval se i od úspěšného rodinného týmu Fuksů, přidali tréninky v nižší intenzitě.
A na soustředění v Račicích před olympiádou už Dostál jezdil časy na úrovni těch nejrychlejších v historii. I americký kouč Jerzy Dziadkowiec, jenž s českými kajakáři dlouhodobě spolupracuje, hlásil: „On je schopný to vyhrát.“
Ambice trochu zchladily první tréninky ve Francii. „Soupeři vypadali dobře, a jak je tu jiná voda, začal jezdit pomaleji, bál se, aby vydržel. Po rozjížďce říkal, že byl strašně tuhý,“ vypráví Davídek. Ale na svůj Den D už byl vyladěn dokonale.
Poslední náznak pochybností zmizel, když Davídek v sobotu ráno potkal tatínka a trenéra čerstvého olympijského vítěze na kanoi Petra Fuksu. „Ptal se mě, co Pepa večeřel. Tak jsem říkal, že rýži s lososem. A on: Tak to je dobrý, to měl Martin před závody taky.“
